Proč jsem opustil blog idnes
Není jednoduché se sebrat a odejít z míst, kde jsem byl dlouho a kde mi bylo dobře mezi přáteli. Tak proč? Svůj první blog jsem napsal dne 28. ledna 2013 a měl název Nesnesitelná lehkost bytí Miloše Zemana. Do doby odchodu na apríla 2020 jsem napsal celkem 712 článků. Mé články za tu dobu přečetlo více jak 1.8 miliónů čtenářů. Byl jsem dost často poctěn tím, že můj článek byl avizován na titulní straně serveru idnes (kde je jeho čtenost samozřejmě vyšší) a mnohokrát i ve výběru redakce v rubrice „zaujalo nás“. V roce 2015 jsem dostal drobné ocenění jako VIP autor a v roce 2018 jsem byl poctěn redakcí, když jsem jako vůbec první obdržel cenu v nové kategorii „přínos blogu“. Snažil jsem se psát jak postřehy z oboru, tak i fotoreportáže z cest, historky z manželského soužití, povídky, ale i témata aktuální a politická. Určitě jsem nepsal monotematicky a nejspíše ani ne nudně. Tak proč ten odchod?
Mnozí mí přátelé z blogerské komunity, kterou jsem měl tu čest poznat na několika srazech, můj krok nechápou, nerozumějí, proč tak činím. Někteří mne mají za uraženou primadonu, namyšleného jedince, některým je to možná i líto. V mám posledním blogu na idnes jsem se snažil svou situaci popsat trochu alegoricky /blog.aspx?c=748688/ . Do něj se však samozřejmě nevešlo vše.
Je pochopitelné, že blogy, týkající se krás Dolomitů, cestopisy apod. nebudou vzbuzovat žádné vášně. Stačí však napsat cokoli stran politického dění a je jisté, že se objeví ti, kteří mají opačný názor. Což je ještě normální stav, pokud toho druhého nepovažuji ihned za úhlavního nepřítele, s nímž je nutné vymést chlév. Časem se však objeví jistá skupina lidí, kteří se zaměří na daného člověka a začnou psát své komentáře i do blogů, které se politicy vůbec netýkají a jejichž jedinou snahou je pošpinit, potupit a otrávit autora.
Diskusní systém na blogu idnes umožňuje vstup kohokoliv, kdo má jím schválenou registraci. V kodexu je uvedeno, že budou administrací odstraňovány vulgarismy a bude za ně ukládán trest časově stoupajícího zákazu vstupu až do úplného vyřazení z komunity. Administrátoři však nemají – aspoň dle jejich vyjádření – žádný mechanismus, jak zabránit útokům na autora, pokud v jejich textu není vulgární výraz.
Poslední rok na blogu idnes byl už jen hraničně únosný. Byl jsem subjektem stalkingu, kdy jeden z této skupiny přesně věděl kde, bydlím, jak vypadá můj dům a mnoho dalších mnou nezveřejněných údajů. Další hledal na různých pacientských serverech vyjádření nespokojených pacientů a ihned je zveřejňoval (tyto servery jsou samozřejmě anonymní a vím bezpečně, že stačí nenapsat lázně 150kg vážícímu jedinci, jehož jediná pohybová aktivita je od lednice k televizi a zpět a tento jedinec mne vylíčí jako člověka, jehož je třeba zastřelit na úsvitu, pokud možno s celou rodinou). Útoky na mou životní filosofii, přirovnání mé osoby k Josefu Mengelemu atd. byly dalšími kousky z portfolia této party.
Chtěl jsem situaci probrat s administrátory osobně na srazu blogerů, který se koná vždy v květnu. Známé okolnosti způsobily, že sraz byl odložen a mému příteli Davidu Vlkovi se stalo cosi, co nemá v historii blogu obdoby. Byl za svůj příspěvek některými jedinci urážen, tupen, přičemž redakce pouze přihlížela. Svým odchodem do jisté míry urychlil i moje rozhodnutí.
Odmítám přijmout filosofii, že hlupákovi je dána stejná příležitost k vyjádření jako tomu, kdo o věci cosi ví. Odmítám systém, že když mluví Žid, tak stejný prostor dostane nacista. Odmítám akceptovat systém, že blbec již nemusí skrývat svůj hendikep, ale právě naopak, dává jej na odiv. Odmítám v rámci korektnosti poslouchat někoho, kdo je zřetelně psychicky vyšinutý a svými útoky si hojí svůj mindrák, místo toho, aby si zašel k lékaři a začal se léčit.
Z tohoto důvodu jsem založil tento blog. Bude v něm prostor pro ty, kteří jsou moudří, kteří umějí vyjádřit i nesouhlas lidskou formou bez nutnosti agrese vůči opačnému názoru. Jsou do něj zváni ti, kteří považují slušnost v mezilidských vztazích za základní etalon své životní filosofie.
Jsem rád, ze vas mohu dal číst. Držím palce.
Děkuji za přízeň. Doufám, že tenhle blog bude čitelný pro všechny vnímavé čtenáře.
Hle, prima, že vás lze někde najít a přečíst. Držím palce, ať se sláva blogu šíří. .)
Děkujeme.
Hoši, přeji vám ustavičnou chuť psát a mít z toho radost. Být aspoň přibližně ve vašem věku, přidal bych se. Už mám ale problém stačit sám na sebe. Přeji vám ještě pomalé stárnutí. Mně to nějak rychle uběhlo. Ahoj!
Ahoj Horste, věk je relativní veličina. Pokud bys chtěl, pošlu Ti přihlašovací data a můžeš tady psát.
Děkuji. A je mi potěšením se na tomto „létajícím koberečku“ rozhlížet. Dovolím si přidat svoje přestupní důvody. Nenesu karmu ani čtenost, nejspíš mne celkem nikdo nezná. Vstupuji s potěšením a nadějí, že budu moci psát o tom, co vnímám a klidně zveřejnit název firmy, která udělala něco, co vnímám jako dobré. Necítím to jako reklamu, ale jako příklad hodný následování. Chci dál upozorňovat na dobré neziskovky, dobré lidi, silné příběhy. A nepřeformulovávat stokrát odstavec.
Na idnes se nezlobím, jen se postupně změnila tamní pravidla a taky moje potřeby. Těším se na vše následující.
moc hezky napsano, Jano
Když to někde není k bytí, je lepší jít. Ale budeš chybět.
Nebudu chybět, jsem tady.
Jsem rád, že se tento blogový prostor možná pomalu, ovšem jistě rozjíždí.
snad jen to…že jsem zatím nepochopil…co mám napsat do chlívku „webová stránka“…když nic takového nemám…
jako já…nic?
…nemám co bych dodal…
Přeji Vám zachovanou věrnost dosavadních čtenářů. Jistě se k nim přidají i čtenáři noví, kterým prostředí iDnesu rovněž nevyhovovalo pro množství reklamy a přehlcenost články.
děkuji a přeji hezký večer.
Chápu Vaše rozhodnutí a zcela s Vámi souhlasím. Známe se dlouho a mám hodně dobrých důvodu si Vás velmi vážit pane doktore. Přeji Vám upřímně, aby byl tento nový prostor blbůprost a aby se Vám v něm příjemně pobývalo. Těším se na další Vaše blogy.
Děkuji Vám za přízeň. Těším se s Vámi na setkávání zde na blogosféře.
Kruci psavci a ne pasvci 😀
A já věřím ,že tady nebudem my dva staří pasvci sami Tome.To se rozjede ! A díky ,že jsi mi poskytl „podnájem“ Jsi bezvadný chlap. David
Hej, Vlčáku, těším se, až to spustíš.