O co jde Marku Prchalovi

S malou nadsázkou lze říci, že ten, kdo řídí náš stát, není premiér Babiš, ale jeho mediální poradce a šéf jeho PR týmu.

Zdá se, že politika 21. století se již neodvíjí od idejí, kterými se kandidát na funkci presentuje, který nabídne své schopnosti ve prospěch státu a který se zaváže státu sloužit. V archetypu demokracie byli voleni do čela vedení obce ti, jejichž základním krédem bylo dělat vše pro rozkvět společnosti. Existoval současně i princip ostrakizace, kdy jedinec, který začal mít v oné radě moudrých jaksi navrch, kdy jeho moc začala přerůstat všem přes hlavu, byl podroben obecnému referendu, kdy ostatní tajně napsali jeho jméno na střep (řecky ostrakos) a takto jmenovaný jedinec byl nucen ono socio opustit. Už samotná hrozba ostrakizace – tedy vyčlenění z dění obce – byla takovou hrozbou, že k ní nejspíše docházelo zcela výjimečně.

Kde jsou ty časy. Ještě ve 20. století existovali jedinci, jejichž inteligence a um sloužila celku a pro jeho rozkvět. Je možné, že ještě někde přežívají, ale jistě už ne v našem prostoru.

V čele státu stojí nedovzdělaný jedinec, s temnou minulostí kariérního komunisty a pracovníka státní bezpečnosti, člověk zcela bez jakékoliv empatie, jehož jedinou zřetelnou a hypertrofickou vlastností je vyčmuchat peníze jako vepřík lanýže a ihned si je přivlastnit. Jeho kariéra není kariérou úspěšného selfmademana, jak se on rád představuje ale pouze a jen sérií „převzetí“ úspěšných podniků, likvidace konkurence, dokonalá znalost temného prostředí, kde probíhají ony transakce „nákupu“ podniků, kam oko občana nemá šanci dohlédnout.

Jeho ješitnost se ukazuje právě v těchto dnech, kdy v době opravdu závažných událostí místo racionálních a promyšlených kroků předvádí chaotický tanec, kde základním atributem je „já zařídím, já dovezu, já dokážu“. Kdy jedno rozhodnutí je další den změněno v pravý opak.

Za normálních poměrů by se již dávno poroučel jako člověk neschopný a svázaný mafiánskými strukturami, který by jednoduše neustál tlak veřejnosti. Nikoli ovšem za poměrů stávajících, kdy je pečlivě řízen PR týmem. Ukazuje se zřetelně, že pokud není Marek Prchal nablízku, není premiér státu schopen říct jednu souvislou větu, fanfarónsky vykřikuje cosi o tom, že mu má zavolat ten, komu chybí základní ochranné vybavení atd. a poté mu nezvedne svůj telefon. Naopak – po pečlivé přípravě mediálních expertů jsme slyšeli text, na kterém nepochybně pracoval celý PR tým a kterým dojal značnou část našeho národa. I ti, co mu ještě věří dobře vědí, že předmětný projev v žádném případě nenapsal Andrej Babiš sám, protože toho prostě on sám není ze své povahy schopen.

Zbývá základní a podstatná otázka. O co jde Marku Prchalovi? Musí dobře vědět, komu slouží. Jde o peníze? Jistě, bude asi královsky placen a historie zná mnoho jedinců, kteří za patřičnou výši sloužili i samotnému ďáblu. Myslím si, že on – jako nepochybně inteligentní člověk – by si podobný balík mohl vydělat i jinde a počestněji. Jde o pocit moci? Že ovládá člověka, o kterém velmi dobře ví, že je to jedinec, opovrhující všemi okolo sebe, člověk bez špetky empatie, člověk, který použil frázi o vymýcení korupce jako plášť nad svými minulými, současnými a nejspíše i budoucími kšefty. Že je to člověk, který je schopen pro své machinace použít i své dvě psychicky nemocné děti, aby zakryl svou nemravnou činnost. Že by si opravdu myslel, že Andrej Babiš je člověkem pro skutečné vedení tohoto státu a tím, který jej změní k lepšímu?

Odpovědi na tyto otázky nejspíše nedostaneme, protože – jak známo – Marek Prchal s médii nekomunikuje a veřejnosti se vyhýbá.

Je to zajímavý sociální konstrukt. Málo známý jedinec tahá za provázek marionetu hodně známého jedince, který je v pimprlovém divadle jako hlavní loutka na scéně a překřikuje ostatní. Diváci ony provázky nevidí a jsou fascinováni dějem na jevišti. Pustí někdy Marek Prchal vodicí dřívko? A za jakých okolností by k tomu přistoupil?

Sdílet na facebooku

Tweetnout

Odebírat články