Svátek Jom Ha-šoa
Na dnešní den připadá svátek Jom Ha-šoa – Den obětí holokaustu. Připadá symbolicky na den tzv. Varšavského povstání v ghettu.Ten den jsou čtena jména mrtvých.
Tento den se čtou v synagogách, ale i na jiných veřejných místech, jména obětí šíleného plánu nacistického režimu, který měl za úkol vyhladit všechno židovské z povrchu planety.
Během let 1939 – 1945 zmizelo z teritoria Evropy odhadem asi 6 miliónů Židů. Zahynuli jak ve vyhlazovacích táborech na území dnešního Polska, tak i na územích dobytých postupující Wehrmacht. Za ní v dalším sledu postupovaly ozbrojené oddíly tzv. Einsatzgruppen, jejichž jediným úkolem bylo vyhledávat a vraždit vše židovské a to včetně nemluvňat. V těchto oddílech působili vedle Němců i příslušníci jiných národů, zejména Ukrajinců a obyvatel Pobaltských republik.
Onoho protižidovského třeštění se často účastnili i prostí obyvatelé, jejich sousedé v městech a vesnicích. Historie zná události v Jedwabnem v Polsku, ale i na jiných místech. Pravda o těchto událostech je dodnes ve zmíněném Polsku velmi traumatická.
Ti zavraždění měli být navždy vymazáni a to včetně vzpomínek na ně. Nacistická důkladnost ( tedy transport, selekce, zplynování, spálení a rozptýlení popela ) byla uplatňována velmi důsledně. Vzhledem k židovskému rituálu pohřbívání zemřelých s výhledem na vzkříšení po příchodu Mesiáše byla právě ona „anihilace“ opravdovým bestiálním zločinem.
V památníku Jad Va šem v Jeruzalémě je mimo jiné i objekt dětských obětí. V něm hoří jedna svíce, která se odráží v mnoha zrcadlech, takže jsou nespočítatelné. Do ticha tmy čte hlas monotónně jedno jméno dítěte za druhým, těch dětí, které zahynuly při výše uvedeném kolapsu civilizace.
Když byl v roce 1961 dopaden v Argentině Adolf Eichmann a dopraven agenty Mossad k soudu do státu Israel, řešilo se m.j. , jak jej soudit. Tento (nelze psát člověk, neboť nic humánního v něm nebylo) jedinec řídil logistiku transportů z celé Evropy do vyhlazovacích táborů. On sám prokazatelně nezabil jediného Žida. Jedním z návrhů bylo nalézt jednu rozvětvenou rodinu, která byla kompletně celá vyvražděna a uvést ji v rámci obžaloby se všemi jmény. Protože skutečnost 6 miliónů mrtvých je natolik nepředstavitelná, že se člověk zdráhá uvěřit, že je něco takového možné. Naopak, představa například třígenerační rodiny s dětmi, bratranci, strýci, tetami atd. je již natolik reálná, že její zmizení je lidskou myslí snáze uchopitelné.
Protože – každý člověk má jméno. Je jedinečnou bytostí se všemi jeho vlastnostmi, schopnostmi, tužbami a osudem a nikdo na světě nemá právo jej o tento jeho dar připravit. Pokud tak učiní, je to zločin ze všech nejhorší. Proto je dobře, že v tento svátek zaznívají jména těch, kteří měl být navždy vymazáni z historie. Jsou čtena jak pro ně samé, tak i pro ty, co chtějí naslouchat a poučit se.
Smutné téma, ale moc pěkně napsáno.
Děkuji.
Hebrejsky se nazývá JOM ZIKARON LaŠOA u’laGVURA – Den památky na holokaust a hrdinství
Hezký článek, jen bych místo slov na konci článku „Proto je dobře, že v tento svátek …“ dal asi příhodnější “ v tento pamětní den…“
To máte nejspíše pravdu, pane Mayere.
Děkuji. I u nás v kanceláři se četlo. Letos tedy nahrávala jména, protože čtení je nahraceno pouštěním…ale zvuk zůstal…a trvá.
To jsem rád, Jani.
Nepochopitelné, neuvěřitelně, neskutečné smutné. Maminka nás v dětství vozila do Lidic, Terezína….a dodnes mám oči plné slz , když se tato zvěrstva připomínají. Díky, Tome
Už léta se chystám do Auschwitz. Mám ale strach, že to nedám……
Tomáši, byl jsem tam skoro před padesáti lety a dodnes je to ve mně. Je to o to silnější, že nám dělal průvodce člověk, který tam byl a mluvil i o vlastních zkušenostech.
Děkuji, Tomáši.
Rádo se stalo, Dášo
Někdy je zlo tak veliké, že ho lidská slova neumí pojmenovat. Díky, zastavil jste mě, pomodlím se.
Máte pravdu, Filipe. A děkuji za modlitbu. V Plzni máte v menší synagoze hezký zvyk s těmi kameny zmizelých.
Díky. Už delší dobu vás beru za něco jako mentora v oblasti židovské filosofie, židovské historie a židovského života obecně, neb – hanebně přiznávám – že jako ortodxnímu a celoživotnímu bezvěrci mi spousta věcí zatím zůstával skryta.
Myslím, že mne hodně přeceňujete, vážený kolego.