2473, 00 Kč
Tolik dostane dle rozhodnutí soudu bratr Pavla Wonky. Podobné částky jsou nabízeny i jiným bývalým politickým vězňům. A vše je v pořádku.
26.4.2020 to bylo 32 let, kdy ve vězení zemřel Pavel Wonka. Byl kvintesencí toho, co označujeme jako politický vězeň. Je třeba připomenout slábnoucí historické paměti, o co šlo.
Spolu se svým bratrem Jiřím se v roce 1986 rozhodli kandidovat do Národního shromáždění. I dle tehdejší Ústavy ČSSR (kde byla v článku 4 zakotvena vedoucí úloha KSČ) to bylo papírově možné, i když jako zástupci „lidu“ tam byli deponováni velmi dobře prověření jedinci z tzv. Národní fronty (tedy vedle majority komunistů i příslušnici strany lidové a socialistické, jejichž členové museli respektovat již zmíněný článek 4 Ústavy, což je samo o sobě dnešní optikou zcela absurdní).
Za tuto svou drzost byli po zásluze odměněni nepodmíněnými tresty, jež byly zdůvodněny „pobuřováním, hanobením republiky a hanlivým vyjádřením vůči komunistické straně a jejím představitelům“. Pavel Wonka si odseděl trest celý (byl m.j. i v proslulých Minkovicích, která využívala otrockou práci vězňů v podniku Preciosa. Tehdejší ředitel Ludvík Karl byl v roce 2015 vyznamenán za svou práci Milošem Zemanem Za zásluhy o stát.).
Po propuštění z vězení, kde zhubl o 20 kilogramů, si začal zařizovat možnost vystěhování do západního Německa, odmítal však tzv. „ochranný dohled“, což byla bohapustá buzerace státní moci. Postižený se musel i několikrát týdně hlásit na služebně SNB, kde i po několika hodinách čekání mu bylo umožněno odejít domů. Proto byl znovu odsouzen na 5 měsíců nepodmíněně soudkyní JUDr. Marcelou Horváthovou a to i přes svůj zřetelně špatný zdravotní stav. I vězeňský lékař MUDr. Radim Peka neshledal na Pavlu Wonkovi nic, co by bránilo výkonu trestu. Za 6 dní po tomto soudním jednání zemřel, údajně na plicní embolii.
Na jedné straně tohoto novodobého dramatu stojí zmíněný miliardář Ludvík Karl s připíchnutým metálem od presidenta státu. Dále pak stále aktivní soudkyně JUDr. Marcela Horváthová a MUDr. Radim Peka. Ani jeden z nich necítí žádný podíl na zbytečné smrti vězně svědomí.
Na druhé straně stojí člověk, který nespáchal žádný trestný čin, který jen chtěl dokázat rozpor mezi deklarovanou svobodou v socialistickém státě a obvyklou praxi. Za tento svůj odvážný postoj, za který zaplatil životem, obdrží jeho bratr částku v nadpisu článku.
Dle zákona je vše v pořádku. Ona částka náleží rodině jako ušlý výdělek za dobu věznění. Jistě bude dostupné i náležité odůvodnění tohoto rozsudku a objeví se i obhájci, kteří budou říkat, že vše je dle pravidel a nelze jinak.
Zůstane však pachuť v ústech a vědomí, že zůstat morálně pevný může někdy svého nositele semlít, zatímco ti s opačnými životními postoji v klidu dožijí, někteří i s metálem na „Za zásluhy o stát“. Je škoda, že udělení tohoto vyznamenání neříká přesněji, jaký stát měla udělující osoba na mysli.
Je mi smutno, že takoví soudci ještě dnes pracují v dresu soudnictví ČR.
Kdo se prodal jednou, tak je pravděpodobné, že se dá koupit (nebo vydírat) a bude pracovat zase proti právu a spravedlnosti pro dnešní politiky a mafii (a obyčejný člověk stojí mimo).
Za doby studia nás profesor Zapletálek učil i o P.W. Možná by bylo zajímavé projít dokumentaci z klinik, ta se přece archivuje 100 let…
Hnus stydím se za tuto zemi.
Ostudný rozsudek, i když žádná suma nemůže nahradit lidský život.
Život i smrt jsou dokladem zločinnosti režimu, který nedodržoval ani vlastní zákony. Tobě dík za připomínku.
O Pavlu Wonkovi jsem se dověděl již za socialismu ze Svobodné Evropy. Jeho případ byl otřesným důkazem komunistické zvůle, a také bezcitnosti a nestoudnosti jejích vykonavatelů. A těch pár korun „odškodnění“ je odporným bolševickým výsměchem. Vám děkuji, že jste to všechno připomněl.
To snad radši nic než takový výsměch.
Taky bych jim to hodil do obličeje.
Jo!
U nás v Chomutově máme u cesty do zooparku památník Pavla Wonky, takový jednoduchý menší kámen s vytesaným jménem, vždycky si toho kamene všimnu. Přitom jsem nejdřív vůbec nevěděla, o koho se jedná, až se pak objevila nějaká zmínka… ten kámen je nejspíš osobní iniciativa někoho, není to snad ani nějaké oficiální pietní místo. Bývala tu u Chomutova taková silná komunita lidí kolem undergroundu. Člověk ani nezná všechny ty spojitosti. Můj bývalý spolužák z gymplu, dnes pedagog, to historicky mapoval.
Je třeba o tom mluvit a připomínat, Vlasto. Hezký májový víkend.
Také jsem to zaznamenal a je z toho, mírně řečeno, na vyprázdnění žaludku. I kdybych uznal, že se jedná jen o náhradu ušlého výdělku, tak inflačně by z toho musela být jiná suma. I tenkrát se vydělávaly tak 3000 měsíčně.
Ale jsem rád, že památku p. Wonky tu nikdo nebude dehonestovat přitroublými komentáři.
Díky za koment, Tomáši. Sem tam se tady někdo objeví, ale filtr je zachytí….