Izajáš dodnes nepochopen
Izajáš dodnes nepochopen
Izajášovo proroctví na mesiášskou dobu zůstalo dodnes „ve vzácné shodě židů i křesťanů“ nepochopeno. Nepozorně četli 2. a 11. kapitolu křesťané, židé i pánové z OSN, před jejíž budovou v New Yorku stojí socha kováře, realizujícího ono proroctví.
Sochu kováře údajně v roce 1957 darovala OSN paradoxně ateistická sovětská vláda.
Výše zmíněné kapitoly Izajášova proroctví vykládají křesťané většinou na životní podmínky spasených „na nové zemi“, což znamená, že se obsah těch dvou kapitol dosud podle takového výkladu nenaplnil.
Naproti tomu je 2. kapitola pro rabíny „důkazem“, že Ježíš z Nazaretu „nemohl být“ Mesiášem, protože nepřinesl na zemi mezi národy mír a národy spolu dosud válčí.
Zastánci dosud údajně nenaplněného proroctví 2. a 11. kapitoly podle mého mínění dělají chybu.
1. V textu 11. kapitoly unikl jejich pozornosti 9. verš: „Nikdo nebude páchat zlo a šířit zkázu na celé mé hoře svaté.“
Není nutno být teologem, aby čtenář poznal, že „svatou horou“ je symbolicky míněn Boží lid. Izraelští proroci používali často výrazy „hora Sijón, dcera sijónská, synové Sijónu nebo hora svatosti“. Původní význam jeruzalémského hradu Sión byl přenesen na celý izraelský lid (Žalm 48,12-13;126,1; Iz.8,18; 10,12; 57,13; Jer.31,23; Pl.Jer.4,2;Zach.8,3) Jeden za všechny:
„Vyřiďte dceři sijónské: „Hle, přichází tvá spása.“
2. Myslet si, že se všechny národy „podřídí Boží vůli“ je teologicky naprosto chybné. Konající Boží vůli byli, jsou a budou vždy v žalostné menšině. Jestliže to platilo v Izraeli i v Církvi, tím více to platí mezi těmi, kteří Boží vůli ignorují! Ono evangelijní „mnoho povolaných, ale málo vyvolených“ (Mat.22,14) musí platit.
Poněvadž Bůh stvořil člověka se svobodnou vůli, nemůže mu násilím vnutit „pokojné nitro“. Proto je komické si myslet, že Bůh bude vládnout „nevěřícím“ v době, o které údajně hovoří 2. kapitola Izajáše.
Podle některých vykladačů Bible přijde doba, kdy budou křesťané spolu se Spasitelem „vládnout“ na zemi. Domnívám se, že to možné není. Člověk byl stvořen se svobodnou vůlí a mohl si zvolit konat dobro nebo zlo. Stvořitel jistě může člověka „donutit“ konat Jeho vůli, ale to by už nebyl člověk, nýbrž loutka. Pro ty, kdo stále odmítají Boží pozvání k věčnému životu v Pánu Ježíši Kristu, je jediné řešení: Poslední Boží soud, kdy Spasitel „odplatí každému člověku za jeho skutky“ – Mat. 16, 27.
Boží vůle je, aby „všichni lidé byli zachráněni a poznali pravdu“ – I. Tim. 2,3-4. Co ale s těmi, kdo Božím pozváním pohrdají? Ti se dopouštějí největšího životního o m y l u.
„Ale mé nepřátele, kteří nechtěli, abych byl jejich králem, přiveďte sem a přede mnou je pobijte.“ (Luk.19,27)
