Vždycky je dost času žít svý sny.

Je tichej večer. Na obloze se kupí tíživá mračna a je dusno. Do sluchátek mi vzdychá božská Melody Gardoth a její hudba teče do mých uší jako tér po rozpálené cestě.

Jo……….. dal jsem si tři piva. Tři božský vychlazený dvanáctky Jarošovskýho ležáku a pár křidýlek od Němcových hozených narychlo na oheň. Byl to rychlej tejden a zatímco Melody Gardoth teče do mých uší, moje zpěněná krev se zklidňuje těmi třemi ležáky a pocitem klidu v nacpaným břiše.

Moje utahaná žena pololeží na naší sedačce a sleduje v TV nějakej oblbovák smyslů. Dneska to teda na vášnivej manželskej sex nevypadá.

Spíš se oba svalíme vedle sebe do peřin a budeme odfukovat do nočního dusna jako dvě parní lokomotivy v železničním depu.

Byl to těžkej tejden……. první tejden s novým Gruntem ve Zlíně a taky…….. je nám prostě už kolem padesátky.

Oba jsme si někdy před třiceti lety mysleli, že v tomhle věku budeme už jen sklízet plody své celoživotní dřiny. Prostě lifrovat italské kachličky, německé baterie a španělské koupelnové nábytky ve velkém a prodávat jednu koupelnu za druhou a my dva budeme jen sedět na vrcholku té pracovní pyramidy a komandovat všechny ty svoje pobočníky a asistenty.

Nějak se nám to zvrtlo, teda ty koupelny děláme furt, ale ke koupelnám nám přibyl ještě farmářskej Grunt a v nás prostě bouchly ty podnikatelský saze.

Pochopili jsme, že prostě ještě nekončíme, že tenhle krásnej začátek nového dobrodružství posune naše životy možná tam, kde měly být vždycky. Možná to s námi Pánbůh od začátku myslel úplně jinak.

Vím, říkali jste nám, že už jsme staří, že se nenaučíme nový kšeft, že se v tom utopíme, že nás únava sežere, že nás neunesou nohy a nechají na holičkách záda.

Bylo tolik dobrejch důvodů, proč už nic nového nezkoušet, ale taky jeden, dva, proč do toho jít.

Naše láska k lidem (jo jsem Ti dva troubové, co si myslí, že lidé jsou spíš dobří a zaslouží si to nejlepší, třeba jen kus kvalitního a dobrého jídla) a pak taky ta vůně nového dobrodružství.

Jo…. mohli jsme jenom sedět u cesty a dívat se jak vy mladší jdete kolem nás za těmi vašimi sny a cíli, ale……………………..my prostě chtěli jít taky a chtěli jsme jít v čele.

A ty záda nás kamarádi samozřejmě bolej a kolena tuhnou, ale taky zase nemáme čas stárnout a prožívat svý drobný trable. Je tak moc hezký vidět , že se Vy naši zákazníci a přátelé usmíváte, že nám fandíte, že jste spokojení, že Vás to s námi baví.

Děkujeme Vám, bez Vás by to nešlo a tak Melody Gardoth dál prosím zpívej a já půjdu za malou chvíli spát. Venku už je fakt tma a já  si zase zítra jdu zase plnit své sny.

Ráno protáhnu bolavý záda, namastím levý koleno Voltarenem spolknu při prášky a zapiju to studenou vodou ze sklenice a půjdu zase žít naplno.

Jo….. musím sice ráno vstávat v pět, ale kdo by to vlastně počítal, když mě tenhle život tak strašně moc baví.

A to přeci za trochu bolavý záda stojí.

Sdílet na facebooku

Tweetnout

Odebírat články