TEN, který se neoženil

Asi víte, jak to my holky každého věku máme, když se ve filmu žení náš herecký idol. Na jednu stranu jsme rády, že příběh skončil happy-endem, ale…

na druhou stranu nás ženitba hlavního hrdiny může i duševně trýznit. Zvláště když ho ztvárňuje někdo tak sympatický jako třeba Colin Firth nebo George Clooney, protože mnohé z nás cestou z kina přepadnou pošetilé myšlenky, v nichž po boku Clooneyho nebo Firtha kráčíme k oltáři my, ačkoli víme, že je to neproveditelné, protože na konci filmu už své „ano“ vyslovili.
A přesto existuje film, kdy jsem od dětství až po současnost nešťastná, že se můj milovaný filmový hrdina neoženil. Zrovna včera jsem totiž při sledování televize opět těžce nesla, že se Ribanna vdává za poručíka Roberta Merrila a Vinnetou jako oběť mírových dohod s bolestí v očích a se sklopenou hlavou opouští obřadní místnost. Je to jeho životní láska a mně je jasné, že kdyby ho v dalším díle nezastřelili, dožil by se zlomeným srdcem jako starý mládenec.
Snad mi slouží ke cti, že jsem té situace nikdy nezneužila, že jsem se vždy opanovala a po své filmové lásce nevystartovala. Přitom, když tak o tom uvažuji, jsem k životu mezi indiány takřka předurčena. Spaní ve stanu mi nevadí, oheň bych se rozdělat naučila, při jízdě na koni by mi určitě nebylo tak blbě od žaludku, jako když jedu autem nebo autobusem, a dokonce bych se nemusela ani bát tchyně, protože román Karla Maye o Vinnetouově matce mlčí, zmiňuje jen otce Inču-čunu.
Asi takhle… film Vinnetou – Rudý gentleman reprízují každé léto, tak mám ještě rok čas, abych svoji situaci přehodnotila. Jen se obávám, aby Apačům nevadilo, že když jela žena jejich náčelníka na koni naposledy, tak mu strachy počurala sedlo.

(No bóže, vy toho naděláte, vždyť mi bylo pět let.) 😊

Sdílet na facebooku

Tweetnout

Odebírat články