Medaile pro Husáka
[sonet xvátku]
Strejda říkal, že měl jen kliku,
když přežil. A po druhé světové
své metály i stužky řádové
schovával skromně v příborníku
třicet let. Pak mu umřel syn,
kterého prý chtěl jenom trochu
za drzost ztrestat bachař v lochu
tím, že mu sebral inzulín.
Strejda nic neřek, ale nasrat
se musel, protože se rozhod
ty pacle vyndat. Posmutněle
je nacpal do škatule od bot
a poslal Husákovi na Hrad,
ať si je strčí do prdele.
Budiž Gustavu věčně nevolno
Kdo ví. Někdy se říká, že prý snad Husák před smrtí prozřel. – Nevím… Tohle byla jen vzpomínka na strejdu. Taky už je dávno mrtvej. A doplním to ještě o tunejstarší historku, kterou si s ním pamatuju. Když mě k němu jednou táta jako malýho šprčka přivedl na návštěvu, tak mi povídal: „Strejda je hrdina. Zachránil život spoustě lidí a má spoustu vyznamenání i od krále!“ (mám dojem, že říkal, že od norského krále, ale mně bylo snad pět-šest roků, tak si to po šedesáti letech už tolik nevybavuju). A strejda tátovi vlepil takovej dobromyslnej lepanec – on to vlastně… Číst vice »
Myslím, žes napsal skvělý epitaf svému strýci.
Lidská spravedlnost. I těm nejodpornějším přeju, aby dokázali litovat a směli vejít do věčné blaženosti. My sami si občas moc foukáme, že si to zasloužíme, ale ani my nemáme peníze na vlak do Ráje. Ty nemá nikdo, všechno je to milost.
Upřímně – nepřeju vám, abyste musel vydávat počet ze svých selhání, byť jsou směšně maličká ve srovnání s Husákem; rád bych se vyhnul svým vlastním chybám u nebeského soudu, přestože i moje viny na sebe vzal Ukřižovaný; i kdyby odpuštěno, ono to tam všechno zazní.
Pane Pechare, narazil jste na zajímavý problém, s nímž se dost potýkám. Řečeno lapidárně – může být svině spasena? Stalo se to Husákovi, údajně i Jaruzelskému a nejspíše mnoha dalším. Celý život se chovali – víte jak – a v okamžiku blížící se smrti prohlédli a stali se bratry ve víře? Asi budete argumentovat Šavlem – Pavlem, možná Máří Magdalskou atd. , ale těm nestála u postele zubatá s kosou. Tak nějak se zdráhám uvěřit v upřímnost tohoto kroku. Proč k tomu nedošli třeba 5-10 let přes svou smrtí? Jistě věděli, co činí a neměli zastřený rozum. Co se mne… Číst vice »
Napíšu svůj pohled na věc. Husák byl komunista tělem i duší a komunismus chtěl jedno – není důležité co si myslíš, ale komunismus musíš vzývat, chválit ho a vůbec dělat, že pro tebe nic lepšího na Zemi není. A tak, když cítil svůj konec a nemusel se bát Brežněva, který už to měl dávno za sebou, řekl si: „Co kdyby na tom náboženství něco bylo, budu dělat, že jsem prozřel (jak napsal p. Gottwald). A pokud ne, nic se neděje.“ A tak si to pojistil z obou stran, stejně už asi neměl nic lepšího na práci. 🙂
Jinými slovy, zkoušel přečůrat i B-ha. To se ale moc nevyplácí.
Může být svině spasena?
Asi ano, možná – a naštěstí není na nás, abychom to měli nebo dokonce museli rozhodnout, zda a za jakých podmínek.
Taky nad tím někdy přemýšlím, Miloši, a nevím.
Vidím to trochu z jiného pohledu. Nesuď jiné (sleduj hlavně své skutky), pokud o nich nevíš všechno ! Viděl jsem v české TV (r68/69) film Docela obyčejný fašismus (tvůrce nějaká Francouzská TV), kde jsem viděl Gustáva jako mladého Slovenského katolického právníka, který před mezinárodní veřejností obhajoval německou stranu – dokazovali, že zvěrstva v Katyni před 2.SV neměli v režii Němci, ale RUSOVÉ … Tehdy ještě nebyl komunista. Možná ani Stalin nebyl ve svém raném mládí zrůda. Prostě možná po cestě narazil na jiné zrůdy (třeba i v katolickém dresu – třeba neadekvátní tresty, zesměšňování, šikana apod.), které ho nasměrovaly jinam… Číst vice »
Začnu od konce, Vaše babičky byly moudré ženy. V tom ostatním se budeme lišit. Gustav Husák byl nepochybně inteligentní člověk. Musel vědět, že prosazením svého vidění světa v rámci komunistické ideologie způsobí tomuto národu neštěstí přinejmenším v morální rovině. Že budou muset sklonit hlavy, zapřít sami sebe atd. Jestli na tom měl vliv nějaký předchozí konflikt, je irelevantní. Nelze stavět své štěstí na neštěstí jiného. Stalin byla zrůda – ďábel, který uprchl z pekla a zase se tam vrátil. Ono osvícení, o kterém píšete….jistě to může být pravda, koneckonců apokopa evangelia říká cosi o stejné odměně na vinici Páně, ať… Číst vice »
Ale já Gustáva nehájím ! Za to, co děláme si můžeme sami. Jen jsem na Jeho obhajobu naznačil, že v mládí takový GAUNER nebyl … To, že se dostal do vleku svých vášní (vy tomu říkáte ĎÁBEL) a nic s tím nedělal, je neokecatelná skutečnost. A k tomu komunistickému vidění světa – mladý nezkušený člověk se možný nechá oblbnout (děti mají rády pohádky o spravedlnosti a lásce), ALE nesmí mu to trvat víc než pár let, aby procitl ze špatného snu. Ono už jen tím, že se Gustáv vyškrábal na vrchol pyramidy – to hovoří o jeho schopnostech „jít přes… Číst vice »
Máte recht, kluci. Jenže my holt nejsme jasnovidci, do hlavy nikomu nevidíme, a není tedy na nás, abychom rozhodovali, zda ono „prozření“ a pokání je upřímné anebo kalkul.
A to je naše štěstí. A nejen naše.
Souhlasím a chápu, že jej nehájíte. Jen jsem napsal své stanovisko. Každý má právo na chybu, není však ostudou si ji přiznat, požádat o odpuštění ty, kterým jsem ublížil. Tohle je nedílná součást pokání. Gustáv to neudělal, nestihl, co já vím. Šanci měl. A tím končím.
Ach jo smutné.
Pardon, zkusím se propříště odlehčit. ;o]
Jo. Dobré. A bohužel z toho mrazí, protože to není fikce.
Ne, žel není. Ale už je tam i ten strejda Skalů, čas to všechno zahlazuje. Leč připomenout je to třeba.