Demontáž základů Ameriky už pokračuje 60 let
„Když se boří základy, co může dělat spravedlivý?“, klade si otázku autor Žalmu 11,3. Čtenáře může napadnout jediné řešení: Uprchnout, než ho stavba zavalí.
Evropě vtiskla svou tvář judeo-křesťanská civilizace. Kolébkou judaismu i křesťanství je Jeruzalém, ale následovníci Spasitele Ježíše Krista byli poprvé nazváni „kristovci“ v syrské Antiochii. První větší křesťanské komunity pak byly založeny v Malé Asii, na území dnešního Turecka. Apoštol Pavel pak zanesl evangelium na Kypr a přes Řecko do Itálie, kde se římští císaři snažili křesťanství likvidovat krutým násilím až do druhého milánského ediktu v roce 313.
Je-li „Amerika etnicky i kulturně kusem Evropy přeneseným“ (TGM), pak se o ono přenesení zasloužili křesťané, kteří byli v Anglii pronásledováni za své názory. Byli to kvakeři, baptisté a puritáni, kteří přijeli na území Severní Ameriky v roce 1620. Jejich největším klenotem byla Bible a podle jejich směrnic chtěli organizovat celý společenský život. Na Bibli přísahali na soudu a při inauguraci prezidenta. Dokonce chtěli zavést hebrejštinu jako úřední jazyk. Zatímco se přistěhovalci těšili z nabyté náboženské svobody v Novém světě, v Evropě začal pomalý odpad od víry:
V 11. století měla všechna umělecká díla náboženský obsah z 95% a díla sekulární tvořila 5%.
V 17. století měla díla náboženský obsah z 50,2 % a sekulární díla tvořila 49,8%.
Ve 20. století měla díla náboženský obsah jen z 3,9% a sekulární díla tvořila až 96,1%.
V roce 1961 se začal v Americe prosazovat sekulární humanismus.
V roce 1962 byly zakázány ve veřejných školách modlitby.
V roce 1963 bylo ve školách zakázáno čtení Bible.
V roce 1980 rozhodl Nejvyšší soud o odstranění Desatera ze škol.
V roce 2005 bylo Desatero odstraněno v budovách soudů.
V roce 2015 byl legalizován sňatek homosexuálů.
Došlo ke zvýšené míře konzumace alkoholu, k závislosti na drogách, ke zvýšenému počtu přerušených těhotenství, k nárůstu sebevražd a k rozšíření pornografie. Spojitost s likvidací křesťanských symbolů nelze vyloučit.
30. března 1863, uprostřed občanské války, vyzval Abraham Lincoln k národním modlitbám: „Přijali jsme mnoho Božího požehnání, žili jsme léta v pokoji a blahobytu jako žádný jiný národ, ale zapomněli jsme na Boha. Opití úspěchy jsme podlehli pocitům sebeuspokojení. Ve své pýše jsme se přestali modlit k Bohu.“
„Největším politickým tělesem v Americe není Republikánská strana, ale Církev“, prohlásil prezident Ronald Reagan.
První černošský americký prezident, po otci muslim, uvedl, že „Amerika už není křesťanskou zemí.“ V tomto duchu dělal maximum možného. Do některých důležitých postů své administrativy dosadil muslimy, netajil se opovržením vůči izraelskému premiérovi Netanjahuovi, prosadil pro Írán výhodnou nukleární smlouvu a pomstil se Izraeli tím, že nevetoval v RB OSN protiizraelskou rezoluci, navrženou islámskými zeměmi.
Zakladatel al-Káidy, Usáma bin Ládin, je známý svým výrokem, že činnost jeho teroristické organizace byla „válkou proti kříži.“ Z dnešního boje amerických levicových radikálů a černošských gangů proti křesťanským základům USA by měl jistě velkou radost. Spojené státy vy nakládají na evangelizaci ze všech zemí nejvíce finančních prostředků. Také to je jeden z hlavních důvodů boje proti USA a jejich současnému prezidentu Donaldu Trumpovi.
Přijali jsme mnoho Božího požehnání,“žili“ jsme léta v pokoji … S tímto názorem bych trochu polemizoval. Obvzvlášť při kolonizování Ameriky. Co jsou lidé lidmi, tak jejich snaha mít více (čehokoliv) než soused, tak chuť mu to sebrat nebo zničit provází lidstvo od jeho vzniku. Stačí třeba jen jeden z deseti, který má dar přesvědčit jiné, že soused k tomu přišel kdoví jak a je třeba mu to odebrat třeba i násilím. Tak začínaly války – lidé se potom na chvíli poučí a je chvíli klid. Pokud se k tomu přidá ještě náboženský motiv, tak necivilizovaný barbar musí vyhrát na tím… Číst vice »