Chanuka – svátek světel

Dne 11. prosince občanského kalendáře a 25. dne měsíce kislev roku 5781 kalendáře hebrejského – začíná svátek světel.

Roku 167 před naším letopočtem žila židovská komunita pod nadvládou Seleukovců, konkrétně vládce Antiochia IV. V té době byli Židé – nikoli poprvé a nikoli naposledy – pod tlakem vládnoucí moci. Tento král nařídil vyrabovat a znesvětit jejich II. chrám (ten první byl zničen za nadvlády Babyloňanů).  Na místě nechal postavit sochu Dia.

Proti tomuto útlaku povstal kněz Matitjáš se svými 5 syny, z nichž Juda (posléze s přídomkem Makabejský), který povstání dovedl do vítězného konce. Chrám by znovu vysvěcen.

Pověst praví, že v chrámu byla nalezena pouze jedna lahvička oleje, která na svícnu – menoře – měla vystačit hořet maximálně jeden den. Nicméně – dle pověsti – vydržela 8 dní, takže do té doby se stačil vylisovat olej nový. Na památku toho zázraku se slaví svátek Chanuky. Od prvního po osmý den se vždy po západu slunce zažíhá další svíčka, takže poslední den hoří všech osm. V té době se připravují speciální pokrmy – latkes (obdoba našich bramboráků), koblihy atd.

Ať to bylo jakkoliv, jde o krásný svátek, jehož čas zapadá do křesťanského Adventu. Ti, co věří v Universum, dobře vědí, že B-h je jenom jeden. Je to B-h křesťanů, Židů, muslimů, hinduistů, ale taky ptáků a motýlů.  A že je dobrým zvykem jej ctít a těšit se z Jeho přízně.

Přeji všem svým čtenářům bez ohledu  na jejich vyznání, filosofický postoj k životu atd. , aby tento čas byl pro ně časem k zamyšlení, zastavení se a k vnitřnímu ztišení. A světlo, ať již z menory či adventního věnce, je dobrým průvodcem v další jejich cestě.

Sdílet na facebooku

Tweetnout

Odebírat články