Hlasy
Sníh taje ve snech a já,
poslouchám za zdí dva šeptající hlasy,
které se k sobě tulí ve dvou svetrech,
aby nevychladly.
Dělají si společné léto v mrazu,
jako dešťové kapky při parném, bouřkovém srazu,
kdy voda cáká do všech stran,
úsměvy na tvářích šťastně mluví
a letní večer požehnán,
jen si přeje být prožit a se vším všudy brán.
Sníh taje za oknem a zdá se mi, že sním.
Pak pomalu, ostýchavě, téměř neznatelně,
se svým vlastním teplem k sobě přitulím..
Ať nikdy nevychladnu.
Ať rozehřeju samu sebe.
Hlasy už spí a mě pod peřinou,
jen malíček levé nohy zebe….
Milá Brigito, vy mi pokaždé prosluníte den. Díky.
To mám ale velkou radost milá Hano💗děkuji.. Mějte se pěkně
Bi ♥️
Bohunko 😘😘💗💗
Máte fajn život, Brigito…
Tomáši troufám si napsat, ano… Konečně mám fajn život.. Děkuji 💗