Hra se sousedkou

Pokud chlapa ovládne vzrušení, automaticky se mu vypíná mozek a základní instinkty pro přežití nenávratně zmizí. Nedívá se doleva, doprava a potom…

Venku ještě vládla paní tma, v které svítily pouliční lampy v naší ulici. Jedna zářila naplno nad sousedovou modrou dodávkou. Měl ji nastartovanou a seděl uvnitř. Stál jsem v pyžamu u okna, pozoroval muže v autě přes napůl stažené žaluzie a v ruce držel mobil. Konečně se rozsvítil  a zobrazila se na něm zpráva: „Nemohu se dočkat. Přijď.“

Auto se konečně rozjelo. Jakmile zmizelo za nejbližší zatáčkou, vyběhl jsem v pyžamu a papučích ven a proběhl rychle pod lampou ke dveřím vedlejšího domu. Třikrát jsem zaťukal, zmáčkl kliku a otevřel. „Ťuk, ťuk, ťuk,“ nesl se předsíní můj šepot. Náš signál, nic lepšího ani hloupějšího mě nenapadlo. Nedočkavostí se mi třásl hlas a ruce. Uvnitř panovala větší tma než venku. V místnosti nejsou žádná okna a bylo zhasnuto. Nevadilo mi to, věděl jsem, kde hledat. Stála v rohu u věšáku na kabáty.

Nebyla vidět, ale cítil jsem, že tam je. Dýchala rychle a potichu. Opatrně jsem přišel k místu, kde čekala. Objal jsem ji a přitiskl k ní svou tvář. Moje rty přejížděly po jejím obličeji. Měla na sobě župan. Ruce mi vklouzly pod něj, zatímco ona rozepínala můj pyžamový kabátek. Prsty jsem jí něžně přejížděl po zádech. Mé hrudi se dotkly její prudce vztyčené hroty ňader. Přitiskla se ke mě silně. Sklonil jsem hlavu, vzal jeden do úst a lehce stiskl mezi zuby. Zaúpěla: „Pojď.“ Moje dlaň si našla mezeru mezi jejími teplými stehny. Nedočkavě je sevřela.

Bříšky prstů ukazováčku a prostředníčku jsem se dotkl horké kůže pod podbřiškem a pomalu se blížil dolů. Skoro přestala dýchat. Teplo sílilo v horkost, jako kdybych směřoval k jeskyni se žhavou lávou. Ocitl jsem se na vlhkém okraji a lehce vnikl oběma prsty daleko dovnitř. Zakousla se mi do ramene a přidusila výkřik. Potom mi už jen zašeptala do ucha: „Chci tě, udělej mi to, prosím…“ Vklouzla rukou za lem mých pyžamových kalhot. Když našla, co hledala a vzala do dlaně, co chtěla, nečekaně prudce sevřela dlaň. Zatočila se mi hlava…

Zdroj foto: https://pixabay.com/cs/photos/v%C3%A1%C5%A1e%C5%88-lust-p%C3%A1r-ko%C5%99ist-ruce-5120121/

Skončili jsme na pohovce v předsíni. Když nás oba opustila vlna vzrušení, začalo svítat. Naše setkání se neodehrálo poprvé. V posledním měsíci, jakmile soused odjel do práce, poslala z mobilu zprávu. Pokaždé jsem v papučích a pyžamu přeběhl kousek přes cestu do jejich domu. Pohodlné a příjemné pro oba.

Seznámili jsme se na sousedském grilování uprostřed léta. Stála v zelených kraťasech a tričku stejné barvy na trávníku. Splynula by s ním, nebýt dohněda opálených rukou a nohou. Mírně oplácaná blondýnka se svůdným úsměvem a zářícíma očima, kterými sváděla všechny chlapy na zahradní párty. Každého obešla, zaflirtovala  s ním, zašeptala do ucha, lehce se ho dotkla…Nevím jestli se jí podařilo v ten večer usnout, všechny ženy na akci ji nenáviděly a musely na ni myslet. Chtěl bych říci: vybral jsem si ji, ale ve skutečnosti si ona vybrala mě.

Jako žena v domácnosti bez dětí trávila na zahradě dost času. Společné povídání přes plot, společná káva na zahradě, společná sklenka vína u mě v kuchyni a nakonec společné mazlení na oblíbené pohovce v její předsíni. Přestože žiju sám, scházeli jsme se u ní. Možná nás oba vzrušovala možnost, že nás její manžel nachytá.

Naše hrátky trvaly půl roku. Jednoho rána jsem opět stál u okna a škvírou v žaluziích pozoroval sousedovo auto. Startovalo déle než obvykle, v noci mrzlo. Cloumala mnou touha, čtrnáct dní žádná zpráva nepřišla. Až teď. Jakmile se ozvalo pípnutí, ani jsem si zprávu nepřečetl a vyrazil ven, modrá dodávka konečně odjela. Po otevření dveří mě skoro srazil zpátky dovnitř prudký chlad, ale nechtěl jsem se zdržovat oblékáním bundy. Mysl mi ovládala jen jedna jediná věc. Rozběhl jsem se do tmy.

Za brankou zářila pouliční lampa na vozovku, z které se odráželo několik paprsků. Romantický pohled, jako když se od vodní hladiny odráží slunce. Proč, jsem si uvědomil, až na zádech. Nohy v papučích podjely a já spadl na kolena. Ležel jsem rozpláclý na břichu, ruce doširoka roztažené a z úst vyplivoval sníh s kamínky, které tu ráno nechal sypač technických služeb. Ještě, že se tehdy nesolilo. Přes naražená kolena jsem vyskočil a opatrně po špičkách pokračoval.

Tři zaťukání, zmáčknutí kliky, otevření dveří a šepot: ťuk, ťuk, ťuk. Jako obvykle byla uvnitř tma. Byla hrozná zima a já se s touhou po zahřátí a sexu rozběhl do rohu verandy, kde měl stát cíl  mé vášně. Jenže nestála tam, co vždycky. Obličejem jsem prudce vrazil do věšáku. Z nosu mi začala kapat krev a tušil jsem, že pod levým okem budu mít stejně modro, jako na obou kolenou.

Najednou se za mnou otevřely a zase zavřely dveře a do zad vrazil mráz. Po otočení hlavy mi došlo, že stojí u vchodu. Zaslechl jsem dech a šel pomalu k ní. Zima odešla a do těla se mi znova začalo vlévat teplo a touha. Pokusil jsem se ji obejmout a ruku položil na rozkrok.

Ale tam nebylo, co mělo být.

Ozval se výbuch a všechno okolo se rozsvítilo do žluta. Jako kdyby explodovala bomba.

Otevřel jsem oči. Moje tělo leželo v předsíni na zádech a nehýbalo se. Na pohovce seděla ona ve svém oblíbeném županu. Držela si hlavu v dlaních. Vedle ní se nade mnou nakláněl její muž. Masíroval si pěst a já správně vytušil, že mám teď modřiny na kolenou a pod levým i pravým okem.

„Tos nečekal, co? Před křižovatkou mi auto chcíplo a nemohl jsem nastartovat. Musel jsem se vrátit domů a kohopak tady najdu u ženušky.“ Vztekle udeřil pěstí do pohovky.

Pokud chlapa ovládne vzrušení, automaticky se mu vypíná mozek a základní instinkty pro přežití nenávratně zmizí. Nedívá se doleva ani doprava.

Ale každá hra stojí za trochu nebezpečí. Zvláště, když je vzrušující.

Psáno pro Blogosféru

Zdroj YouTube.cz: https://www.youtube.com/watch?v=ygccgH8W3XY

Sdílet na facebooku

Tweetnout

Odebírat články