Blogosféra je příjemná kavárna

Pro každého psavce je důležitý prostor, který dostává. Je jako psací stůl, na němž vznikají jeho výtvory. Musí mu sedět na míru a cítit se v něm pohodlně. Blogosféra takové prostředí poskytuje.

V osmi letech jsem chtěl psát jako Bohumil Říha, v deseti byl pro mě vzorem Karel May, v patnácti Alexander Dumas, ve dvaceti David Morrel, v pětadvaceti Tom Clancy a ve třiceti Stephen King. Chvíli trvalo, než mi došlo, že ze mě žádný King nebude, ale prostě jen obyčejný český Honza.

Netoužím za každou cenu po knize, ani po prvních příčkách nejlepšího blogera z prostého důvodu. Jsem založením introvert. I proto mě doba netopýřího viru nerozhodila, protože ta přeje lidem, kteří získávají energii ze svého vnitřního světa a nepotřebují vnější podněty. Na druhou stranu mám velké ego a to se potřebuje živit diskuzemi a počtem čtenářů. Ale také chci pohodlný stůl.

Servru iDNES patří můj vděk za spoustu věcí. Naučil mě ctít pravidla, třeba v práci se zdroji a cizími fotografiemi. Řada připomínek administrátorů mě posouvala dopředu. Jenže iDNES pro mě znamená restauraci druhé cenové skupiny. V takové si můžu dát dobré jídlo a platím za ně solidní cenu. Nevadí, když se někdy zklamu, protože kuchaři uletí ruka a přesolí. Nebo místní pivo je příliš teplé či přehnaně studené. Je místem, kde si dám rád polední meníčka. Bohužel bez inspirace, protože jídlo i pití je stále stejné. Proto už do ní na večeře nechodím.

Tomáš mi umožnil vstup do Blogosféry a rázem jsem se ocitl v jiném světě. V prostředí mě příjemném, protože jsou mi bližší kavárny než hospody. Důvodů mám hodně. Káva mi voní více než pivo nebo rum. Najdu zde větší klid pro přemýšlení nebo psaní. Taky ten výběr zákusků. A navíc. Dámy se v kavárně vždy příjemně uvolní…

Po vstupu do kavárny Blogosféra, mě u stolku za dveřmi první pozdraví Tomáš a zamává. Vzadu u kulatého stolku sedí sama Bohunka. Má podepřenou hlavu a její pohled do dáli svědčí o odehrávající se bouři fantazie v myšlenkách. Vůbec neposlouchá Radku, která na ni rychle mluví a přitom stejně rychle ťuká milá slova do notebooku. Na stěnách visí fotografie, které sem věší Ida. Každá z nich vyzařuje krásu její duše, stejně jako básně, které perem píše na papírové ubrousky. U pultíku sedí David. Je ho slyšet po celé místnosti, rozkládá rukama a baví mladou ženskou obsluhu. Stolek uprostřed místnosti obsadil Vladimír. Uculuje se a do skicáku před sebou tužkou čmárá vtipy na všechno, co vidí kolem sebe, přes brýle na konci nosu. Okolo prošel právě Filip. S vyzařující rozvahou se stavil jenom na chvíli, aby všechny pochválil a utíkal zase dál.

Zdroj: https://pixabay.com/cs/photos/k%C3%A1va-drink-poh%C3%A1r-%C4%8Dokol%C3%A1dov%C3%A1-3163596/

Dneska je tu plno. Nikdo se nepřekřikuje. Slyším češtinu i slovenštinu.

Káva v Blogosféře obsahuje širokou škálu tónů chutí, od jemně ovocné po silně čokoládovou. K tomu větrníky s krémovou vanilkovou náplní a vídeňský Sachr s nadýchanou šlehačkou. Sedám si do jednoho kouta, abych viděl dobře na novopsavce vcházející do dveří a sedící staropsavce. Občas pohlédnu z okna a bavím se tím, že jsem tady. Venku pobíhají nervózní postavy, po sobě netrpělivě pokřikující a hrozící si pěstmi navzájem. Jsou tak nějak ztracení.

Beze vší pochybnosti je jasné, že se najdou mudrlanti, kteří budou prostor v Blogosféře považovat za nudnou selanku s málo vyhraněnými názory. No, a co? Každý si vybíráme, kde budeme žít. Zda ve světě, který chceme mít za každou cenu konfrontační nebo poklidný. Jsem si jist, že všichni, kteří se v Blogosféře nachází, pohodu hledají. Pokud píší ještě jinde, vždy sem rádi zajdou.

Jedno české přísloví říká, že vrána k vráně sedá. Znamená to, že lidé se sdružují podle zákona stejnorodého, tedy jsou si blízcí tím, že mají podobný přístup k životu. Přes rozdílné povahy, dokáží naslouchat jeden druhému bez zlé vůle a s potlačením svého vlastního ega. Zkrátka je jim spolu dobře.

Kavárně Blogosféra přeji, aby si do ní našlo cestu co nejvíce stejnorodých vran a mohli si s námi dát dobrou kávu s větrníkem.

Psáno pro Blogosféru

Zdroj: YouTube.cz, Vintage Café

Sdílet na facebooku

Tweetnout

Odebírat články