Opalovačka (když už konečně svítí to slunce)
To horko bylo letos nesnesitelné. Někdy, když se dovážila, se v létě svlékla do naha a opalovala na terase. Bylo to vzrušující, co když ji někdo zahlédne? Její opatrovník byl vždy na blízku.
Opaluje se na terase ve „slunečním“ prádle (pro nechápavé, nahá)…. je jí horko, potí se a myslí na zchlazeni…….
„Césare? Je mi horko. Chtělo by to ledovou kostku…. Když mi ji přineseš, budeš ji moci položit, kam budeš chtít. Až se rozpustí, budeš smět to místo olízat…..“ Je zvědavá, jak si poradí.
Nemůže se na Kleopatru vynadívat. Ano… Je hrozně nervózní. Dvě kostky mu upadly na zem. Konečně se jí bude moci dotýkat…., ale ne jen tak…, ale tak, jak chce on ….
„Kleo, nelekni se, už jsem tady.“
Myšlenky se mu honí ve vychytralé hlavince… Kde jí má zchladit? Kdyby mu alespoň napověděla!
Vlastně……., vždyť jo. Tam, kde ji pak může slízat!!! Aby si dodal odvahy, připíjí víno.
Dá jednu kostku sem, pak sem, sem a sem a sem taky, ještě by mohl dát nějakou tamhle a tamhle a tamhle taky …. jej, vždyť už se skoro rozpustily.
Hlavně je chce dát sem .. juuu, ty vyrostly! .. a nakonec sem, paráda …..
Začíná na bříšku, než se dostane až na konec, bude sluníčko nad obzorem a nebude vypalovat otisky …. i když, možná by se jí otisk jeho hlavy pod bříškem líbil.
Ach…, Kleopatře to došlo… Také se trochu napije té trpké vinné tekutiny.
To horko je opravdu nesnesitelné. Ještě, že je Gaius blízko a má plné ruce, kapsy… ledu.
Poslední kousek ledu jí pokládá na malou jizvu pod pupíkem. (je moc hezká a je velmi nízko) Než ochutná kapky z prsou a bříška, tající led pomalu ztrácí tvar a klouzavým pohybem se sune od jizvy k chloupkům. Nechává za sebou silnou, mokrou stopu.
César si nabízí další pohár vína a už má trošku v hlavě. Začíná být odvážnější.
Tu poslední tající kostku nenechává sklouznout, ale chytne ji svými rty. Rychle ji pouští do Kleopatřiny pusy. Pak ji nechá ze svých úst stéct pár kapek vína na jazyk. Hmmmmm… Ledové víno…. Trochu se políbí, ale on stále pošilhává po té ledové cestě, která končí hodně nízko….. Klea se na něj usměje a očima mu dá souhlas…………
Dnes si nebude hrát na princeznu, víno jí stouplo do hlavy a ona po Římanovi zatoužila.
Dnes je ten den nic neřešit a ničeho se bát. Odvázat se jen pro tuto chvíli.
Ucítí jeho rty…… horký dech….. jazyk…..
„Ach Cesare……..“
Velice inspirativní😺❤️
Jojo 😊 šup šup na terasu
Tak já to tedy řeknu. Vzrušující 🙂 Krásný čtvrtek 🙂
To je ten správný důvod, proč jsem to psala. Díky Honzi.
Ahoooj
I ty jedna rošťando:-)
😊♥️Bi 😉
Mohlo být. Césarion posléze…
😊