Manželské toccaty a fugy – muž sám doma

Myslím, že ten, kdo je ženatý déle než 2-3 roky při zjištění skutečnosti, že se žena vzdálí na několik dní mimo domov, pocítí bušení srdce, jež však není dáno trudným steskem, ale náhlým uvědoměním si šancí dělat cosi, co za běžného stavu přítomnosti manželky prostě nejde

Nemyslím na sexuální eskapády, koneckonců sousedky zejména na vsi po odjezdu manželky zvýší svou pozorovatelskou aktivitu včetně pořízení si brýlí na noční vidění, takže případný mejdan s patřičnými pracovnicemi může znamenat i veřejné pokárání z úst starosty obce, nehledě k nemilé rozpravě po jejím návratu, kde by bylo velmi složité hledat racionální argumentaci k předmětné události.

Myslím na prostý fakt, že večer po šichtě může proběhnout ve zcela jiném modu než doposud.  Do obývacího pokoje před televizi, kde probíhá fotbalové mistrovství Evropy, dát křeslo přímo proti obrazovce, po pravé straně umístit stolek s lahví Laphroig single malt whisky a vlevo talířek s předem nakrájenou uzeninou. To vše bez jakýchkoliv poznámek a protestů, že žrát v obýváku prostě nelze a co má prý dělat s umaštěným ušákem.

Večerní fotbalové (či jiné) soirée není vykoupeno okamžitým odnosem vypitých pivních flašek ihned do sklepa a do basy, umytím talířků po švédském stolu, vše je připraveno na další den, koneckonců zápasy jsou denně dva a kdo by furt běhal s mopem.

Odpadá i pro muže bezvýznamný příjem informací s vyžadovanou reakcí na zvěst, že sousedovic Maruška už je zase v tom a nejspíše s jiným a že Hromadovi se vrátili opálení z Bali, zatímco ty (myšlen já) si dokázal tak akorát pronajmout chatrč nevalné kvality u Velkého Dářka.

Je však smutnou skutečností, že některé věci naberou trochu jiný směr. Tak například teplá strava. Kdo by se drbal s nějakými lasagne, pečením kuřete atd. Pokud již žaludek protestuje, vrcholovým činem jsou špagety s kečupem a nastrouhaným sejrem, což zklidní rozvášněné kontrakce té mrchy v břiše, ale všichni víme, že to jaksi není ono.  Stav jsem řešil nákupem 1 kilogramu anglické slaniny z blízké farmy, kdy centimetr tlustý šrůtek zalitý slivovicí byl po dobu prvního týdne základem celodenního menu. Pravda, pátý den se tento stereotyp jaksi přejedl a to obrazně i doslova. Přišel jsem posléze na chuť i nakládaným matjesům a sleďovým očkám, vše je totiž nakrájeno na jednohubky už ve škatuli, takže příprava a úklid po nasycení zabral opravdu jen několik málo vteřin bez nutnosti umytí hrnce a talíře.

Opravdu se dá žít týden bez hluku vysavače, smradu z podlahových čističů či vysušených rukou z jaru. Fusekle se dají posbírat jednou týdně do košíku ze všech možných koutů. Totéž propocená trika a bermudy. Problém nastal v situaci, kdy jsem jsem stál bezradný před pračkou, která má zhruba asi 50 programů a vůbec nebylo jasné, pod kterým čudlíkem dojde k odstranění těch nejhorších skvrn. Nakonec jsem zvolil nějaký knoflík, poctivě zasypal Persilem a Calgonem (ať žijí reklamní spoty) a po rozběhnutí pračky pocítil opravdovou a nefalšovanou radost z dobrého díla. To vše do doby, než jsem pračku otevřel a zjistil, že zapomenutý papírový kapesník lze proměnit na všudypřítomné molekuly a není k tomu potřebné odjet do švýcarského CERNu.

Nejhorší na celém trosečnickém pobytu byl však fakt, že všichni mí dobří kamarádi, kteří by před lety po zjištění volného kvartýru přijeli na několik dní na kontinuální pařbu, telefonicky odřekli z různých důvodů, šeptem pak to, že je žena na podobnou akci nepustí. Existuje-li jednoznačný příznak mužova stáří, nejsou to chybějící zuby či zduřelá prostata, ale dobrovolná absence na podobných mejdanech.

Závěrem lze říci, že návrat ženy znamenal žádoucí stav, kdy sice radost ze setkání poněkud kalil její vyčítavý pohled na uschlé fuchsie a špatně maskovaný čurbes v kuchyni, koupelně a WC, nicméně podmínil pozitivně situaci, že se celá společná domácnost uvede do původního stavu s návratem kvalitní stravy a prohřátého manželského lože.

Sdílet na facebooku

Tweetnout

Odebírat články