Ráda se hádám (hlavně na internetu)
Ráda se hádám (hlavně na internetu)
Ráda se hádám představuje typologii internetových diskutérů. S nadsázkou popisuje fenomény jako anti-Babišovec či radilka.
Já o koze, on o voze je neškodný druh, který sice možná nepochopil obsah článku, nebo ještě lépe; ani ho nečetl, ale má zoufalou potřebu se k němu vyjádřit. Vždyť “titulek to říkal jasně!” Cítí se bytostně uražen, pokud jej někdo upozorní na jeho omyl, umanutě se drží svého “vozu”.
Hašteřivec je hojně zastoupená skupina lidí s menší či větší mírou zakomplexovanosti. Diskuze je pro ně bojištěm, kam si chodí vybít své frustrace. Jsou naštvaní, jak psi nakažení vzteklinou, jedovaté sliny se z nich přímo řinou. Mlask! Tímto jim vyjadřuji pochopení, chápu, že vás manželka točí, v práci to stojí za starou bačkoru, děti jsou fakani a peněz není nikdy dostatek. Hašteřivci udělit shovívavý úsměv a neřešit jej!
Anti-Babišovec je obsedantně přesvědčený, že za vším stojí Babiš. Kdybych mlela o květinkách, on vytáhne řepku. Napíšu sójové maso, vybafne Kostelecké uzeniny. Vyjížďka na kole se rovná cestě k volebním urnám. Nejdůležitější je pro něj jistota, že nevolíte Babiše. Je posedlý, posedlý ďáblem Babišem. Vyvolávám tě démone Andreje Babiše, jestli tu s námi jsi, klikni třikrát do klávesnice…
Legionář pamatuje první světovou a další historické mezníky, rád na vše nostalgicky se slzou v oku vzpomíná, vám se chce při čtení jeho komentářů většinou také brečet; brečet nudou. Legionář je takový dědeček hříbeček.
Agresor předčí hašteřivého v míře svého vzteku. Je sofistikovanější. Pravidelně se vrací ke svým oblíbeným autorům či tématům, diskuze je pro něj vášeň, droga. Neváhá své oběti napadat za každou čárku, stalking je jeho doména. Obor psychopatologie by se na něm vyřádil. Internetový Hannibal Lecter. Agresora zablokovat.
Matky se dělí na zoufalky a radilky. Radilky uvěřily, že svými moudry spasí svět, zoufalky jim to žerou i s navijákem. Obsadily facebookové skupiny, jsou pečené vařené na diskuzních fórech. Ostatní na ně hází opovržlivé pohledy, neboť matky rády řeší každý prd. Doslova.
Hysterický buran se prostě jen rád hádá. Úroveň písemného projevu odpovídá nedokončené základní škole, díky množství chyb je jeho komentář skoro nečitelný. “Myluje svou Kačenku” a “zabyje každého slymáka”.
Náhodný kolemjdoucí se nezúčastní této komedie, prochází nepoznamenán, s obličejem staženým v úšklebku hnusu či pobavení. Tvoří většinu.
Narcis si poctivě vybírá, co bude komentovat a co nikoliv. Pokud něco lichotí jeho vysokému egu, tak hodí like. Je pod jeho úroveň se dostávat do malicherných sporů, miluje svou “sociální bublinu”, cítí se být nad věcí.
Drazí a milí, důkladně zvažte svůj případný komentář, budete bez slitování zařazení do své váhové kategorie od náhodné kolemjdoucí s narcistními sklony Edny Nové. Ne, dělám si bžundu, samozřejmě, že ti dokonalí diskutující, zcela normální, přirození a zábavní jsou všichni, kdo mi zanechají nějaký příjemný vzkaz.
Marně přemýšlím, kam bych se zařadil. Nejspíše takový koktejl z uvedeného. Ale existuje ještě jeden typ, o kterém časem napíšu, až vše skončí.
Nicméně – tady na Blogosféře čtu všechno, protože zde píší lidé blízcí mému pohledu na svět. A nejsou tady trollové, anžto se sem nedostanou.
Co bych ti tak hezkýho napsala :-), jsou totiž dny, kdy umím dát jen like, víc ze mě nevyrazí ani Edna Nová. Ráda ale čtu ty, kteří jsou v řeči/psaném slově obratnější, a když je v tom něco cynického nadhledu, tak jedna část mé osobnosti (mám jich povícero) se potutelně usmívá…a v duchu přitakává: takový je svět. 🙂