Omicronový deník – část třetí – Domácí polní nemocnice
Trochu nestíhám. Běhám po bytě mezi pacienty a zdravými a každý něco potřebuje a něco z něj padá, nejčastěji na zem Tak odpovím všem rovnou statusem.
„Ty jsi nějaká v dobré náladě na ten stav tady“, říká mi můj muž poté, co druhé starší dceři stoupá pozvolna teplota ke 38 stupňům, jen pár dní po tom, co nákaza z lyžařského výcviku dostihla i tu první dceru. Ta první menší – zdá se – je na tom už výrazně lépe. Dokonce i něco opět cítí. Např. eukalyptus. Ten by se jí včera dal lejt do nosu a nevěděla by o tom. Teď ho cítí odněkud z dálky, slabě.
„No, bodejť ne, říkám já… Vždyť moje dvouletá příprava nyní sklízí ovoce a mohu použít všechny těžce nabyté vědomosti. A nastřádané medikamenty. Myslím, že neexistuje moc lépe vybavených domácností pro boj s covidem, než jsme my, co se týče podpůrných léků a vitamínů.
Máme fakt všechno. Běžné léky na teplotu, sinupret na dutiny, berodural na inhalace, obě si prolejvají nosy mořskou vodou, aby mohly dýchat (velká rýma), saturaci naměřenou na domácím pulzním oxymetru mají vzornou. Kyslíkové přístroje máme v domě hned 3 – to byl nákup z první vlny, kdy se nevědělo, co bude.
Jediný, co nemáme (A CO pevně doufám NEBUDEME POTŘEBOVAT!!!) je kapačka na monoklonální látky – checht – (který jsou stejně na omicron k ničemu) a ještě nemám a neumím obsluhovat a napojovat na ventilátor . Jinak jsme slušně vybavená polní nemocnice.
Ještě brnknu samozřejmě poslanci-flákanci Volnému, aby mi honem dovalil pastu pro koně (sichr je sichr).
Aha, tak moment, píše otec z golfu ve Španělsku, kam naštěstí včas odletěl na celý měsíc, že u postele doma má pastu na klouby Alavis – to je prej taky pro koně, tak to se bude hodit. Kůň jako kůň. Ivermectin jako Alavis. Namažu to na dveře a bude to. Omicron se lekne.
Jinak domácí testy zatím negativní 3:1 pozitivní. Ale zítra to tipuju už na 2:2 – u Emmy to mělo taky zpoždění o den a až když se pořádně rozjely příznaky, šla zachytit na LEPU. A pak samo i potvrzeno PCR.
Lepu testy tedy klidně používejte, omicron to chytá pěkně. Jen s malým skluzem.
Dvoudávkáči (ubohé děti) to tedy neustáli – bohužel. No nepsala jsem tomu Válkovi, že je potřeba booster OKAMŽITĚ pro kategorii 12-18? Psala.
Opět jediné, kde seženete třetí pro tuhle kategorii je Rakousko. Měla jsem v plánu tam s Annou jet následující víkend. Už to nestihnu.
Trojdávkouni (Radek a já) se zatím držíme. Uvidíme dál. S mámou jsme se naštěstí neviděli – záměrně – od minulé středy.
Jinak zde covidem testujeme komibinace: 2x Moderna – nestačí, 2x Pfizer – nestačí.
3x moderna (můj muž) – zatím drží.
2x Pfizer 1x Moderna (Já) – taky drží.
Moc děkuji všem, co mi píšete přes facebook nebo whats up, nestíhám odpovídat. Tak snad jsem odpověděla v tomto postu hromadně na všechny zásadní dotazy.
Stav pacientů – mladší dobrý, snad z nejhoršího – 2,5 dne hnusné horečky, dutiny, rýma, ztráta čichu, škrábání v krku, ale krk zůstal pěknej, není ani červenej a teď už je veselá, jen strašlivě unavená a spavá. Rýma na ústupu.
Pacient starší – teprve najíždí… teď klesla po brufenu z 38 na 37.1 – stejně rychle zabíral brufen i u mladší. Ale pak to zas rychle lezlo zpátky.
Konec hlášení. Zítra dám zase vědět. Moc díky za vaše milá přání rychlého uzdravení. Počkejte, až to překonáme… to budu teprve studnice moudrosti…
Všechny díly zde: https://www.blogosfera.cz/author/terezaboehm/
Jako veterinář na vsi Ivermectin mám, kolik ho potřebujete? Musíte si ovšem přijet osobně, samozřejmě nechám na Vás zda přijedete jako Bezďéčka v úzké sukni nad kolena nebo jako Anna Urbanová s vidlemi na zádech 😀
Díky, asi nevyužiji, leda bych se začervila, pak volám!