Omicronový deník – osmá část – Hana Horká zemřela zbytečně

Dnes je to už 11 dní, kdy se mladší dcera Emma vrátila z pobytu na horách a přivezla nám domu Omicron. Takové pěkné slovo a takovej hnus. Věděli jste, že telefon automaticky opravuje slovo Omicron na Mikronésii? Ach, Mikronésie, to by bylo jiné kafe. Krásné zelené ostrovy rozeseté v smaragdově modrém moři. Bělostný písek…. mušle… racci a v ruce koktejl Sex on the Beach a nebo i bez koktejlu třeba, staré dobré časy. Jela bych hned. Tedy museli by mě tam asi teleportovat, protože mi hrozně vadí dlouhé lety. A čím jsem starší, tím je to horší. Vlastně se vším asi.

Stav našich pacientek je slušný

Obě pacientky jsou na tom dobře a rozhodně jsou za akutní fází, naštěstí. Mladší Emma  má už dva dny opakovaně negativní i domácí antigeny, což je určitě dobrá zpráva. Zdá se, že čich u ní je zpět skoro stoprocentní. Dokonce z pokoje vzadu ucítila, že se mi připaluje oběd. Dobrá zpráva. Tedy ne to, že se to připálio.

Pořád je ale hodně unavená. Představa, že po 5 dnech je člověk fit a připraven naskočit zpět do běžného zápřahu je celkem sci-fi. Emma si určitě tak 2x za den na chvíli mezi doplňováním školy na hodinu usne. V noci spí taky a „ráno“ vyleze na snídani tak v 11. Vždycky byla dobrý spáč po Radkovi, ale co je moc, to je moc.

Anny test je pořád ještě dvouproudá dálnice, ale vybarvit se druhé čáře už chvíli trvá a začíná den ode dne slábnout. Tak snad to jde taky do háje. Unavená je, ale jinak se cítí dobře – až na to, že stále dobře necítí (pachy, vůně). Tak cítí nebo necítí? No obojí.

My dospělí po 3 dávkách stále nenakaženi. Muž si udělal kromě negativního PCR i další 2 antigeny a vydal se po 11 dnech dobrovolné izolace do Národního muzea dohlédnout na instalaci výstavy Czech Press Photo, kterou frima mého muže Pictoart/Pictoprint celou vytiskla, zatímco je 10 dní navigoval z domova a dodělával detaily ve firmě sám v noci. Uf. Celá firma dnes otestovaná a zatím negativní též. Tak uvidíme dál.

Nanožiletky ve ferrari

Moje nálada je celkem dobrá. Na internetu mě navíc pobavil status jednoho dárce krve, který se radoval nad tím, že si nyní představuje odpůrce očkování, jak se obávají, že v případě transfúze dostanou jeho „pošpiněnou očkovanou krev plnou grafenu, nanožiletek, hliníku, čipů 5G a dalších pitomin“. Krev očkovaných a neočkovaných se totiž nijak nerozlišuje a  nikam se to nepíše. Leda by si nějaký šikovný Čecháček dělal na „ transfúzní pytlíčky“ tajně značky a pak za tučné obnosy přiděloval „čistou“ krev neočkovaným dle přání.  A nebo by jim prostě kecal,  dal jim dávku zcela náhodnou a jenom kasíroval peníze. Všechno je tu možné, bohužel.

Na tento status reagovala další paní, že byla krev darovat před Vánoci, 8 dní po 3. dávce, a poznamenala, že tam ty nanožiletky s grafenem musely zrovna lítat jak ve ferrari. To jsem si smíchy poprskala klávesnici. Zarytí antivax nyní budou muset rozšířit řady jehovistických odpůrců „cizí krve.“ Chudáci…

Smutný příběh zbytečné smrti zpěvačky Hany Horké

S nejapným humorem ale budu teď muset přestat, protože, jak už mnozí dobře víte, na covid úplně zbytečně umřela antivax neočkovaná zpěvačka folkové skupiny Asonance Hana Horká, která se záměrně nakazila, aby rodině dokázala, že jsou očkovaní blázni a jde to zvládnout zcela „přírodně.“ Bohužel využila vlastní „svobody“, kterou se antivax scéna tak často ohání, chtěla dokázat, že covid nic není a není se třeba očkovat…. Zbytečnou smrtí dokázala, že se mýlila. Covid je nebezpečný a bez očkování snadno zabíjí. A to i jinak zdravé lidi se skvělou životosprávou. Kéž její smutná smrt zachrání život někomu dalšímu z jejích obdivovatelů, kdo zvedne konečně zadek a dá se očkovat. Rodině přeji hodně sil a moc jim děkuji, že se sami v těžké chvíli aktivně zapojili do diskuse na Hany facebookovém profilu a nechali zaznít krutou pravdu. V tom smutku a hrůze by to mohlo někomu pomoct…a někoho zachránit. Pak by ta smrt byla stále strašná, ale alespoň méně zbytečná….

Více o této smutné a zbytečné tragédii si můžete přečíst například zde: Jste odpad, vzkázal antivaxerským celebritám syn zpěvačky Horké, která zemřela na covid.

Očkování 12-18 – jako horký brambor, který stále nechce zvednout nikdo

Poslední, čemu se chci dneska věnovat, než půjdu mučit studenty FSV UK na online zkoušku, je vývoj situace s očkováním kategorie 12-18, která už by měla mít dávno nárok na přeočkování. Po našem cíleném útoku na ministra Válka jsme se od něj dozvěděli, že on není proti, jen to brzdí vakcinologická společnost. Od vakcinologické společnosti jsme se dozvěděli, že to brzdí SÚKL a od SÚKLu jsme se dozvěděli, že to je zcela na rozhodnutí a kompetenci ministra. Ohohó… Víte co, už nekecejte a povolte to. Včera bylo pozdě. Pro moje děti bohužel rozhodně. Všechny děti, které se zbytečně každý den po 2. dávce nakazí, by vás měli žalovat.

Chci moc poděkovat předsedovi Pedagogické komory Radku Sárközimu, že trvale už dlouho bojuje s ministerstvem (starým i novým) ohledně bezpečnosti dětí i učitelů ve školách, vyvrací opakovaně bludy o tom, že se covid ve školách nešíří, že není potřeba děti testovat, nesouhlasí s šizením karantén, žádá od hygieny i od ministrů statistiky nákaz mezi dětmi i učiteli, bojuje spolu se mnou za povolení očkování pro děti a rozhodně se nenechá tzv. opít rohlíkem.

Ačkoliv názorově (politicky) nejsme zrovna na jedné lodi (já jsem mnohem více pravicová) a ohledně mnoha věcí se neshodneme, stejně si ho velmi vážím za jeho snahu ochránit dětí a učitele.  Mně často došla energie v tom marném dohadování se školami, aby děti chránily a posílaly do karantén včas a že to má smysl. Radek nepolevil nikdy.

Tak jdu společně s paní docentkou maminkou na ty studenty, mějte se pěkně. Asi bych se měla namalovat, aby se mě nelekli, jsem po těch 11 dnech doma nějaká sešlá.

další díly zde: https://www.blogosfera.cz/author/terezaboehm/

Sdílet na facebooku

Tweetnout

Odebírat články