Grande virtuoso. - Blogosféra

Taky Vám furt chodí ty nevyžádaný emaily s léky na veškeré problémy lidstva?? Taky Vám slibují větší výplatu, delší nohy, že zhubnete po první tabletce o patnáct kilo i kdyby jste se ubytovali v cukrárně v regálu se žloutkovýma věnečkama a spávali v rakvičce s vaječným koňakem??.

Já si vždycky říkal, že je to tak blbý, že to přece vlastně takhle průhledně blbý být nemůže. A tak jsem se rozhodl, že si teda něco ze studijních důvodů zakoupím .Minulý týden přišel ten správný email. Už ten název:

„Jedna tableta/milování a bude z tebe dokonalý milenec. Staňte se virtuosem v posteli!“

Že bych tedy to svoje amatérský „Šmrdlání“ posunul na vyšší level?? Tak předně, mám rád svoji ženu, takže co bych pro ni neudělal?! A pak je to přece nejzdravější sport na světě ne? Rozklikl jsem to tedy v elektronické poště a vypadl na mě fantasticky zpracovaný letáček s nadpisem:

„Přepněte na funkci virtuosa!“ Sákra to je teda kalibr, kdo by nechtěl být virtuos?? O tom by se mluvilo až v Praze!!

Pak tam ještě bylo: „Viacolargól- zdroj nadpozemských radostí!“ A kruci, vona je v tom asi tráva???

A pak tam byly fotky nějakých strašně vystresovaných dívek „Před“ a strašně spokojených „Po.“

No, po čem asi, samozřejmě po virtuosovu sólu ne?

Tak jsem to objednal. Stálo to litr a byly v tom nějaký čtyři průhledný kapsle. Složení bych odhadoval na kozí bobky, ještěrčí ocásky, mleté sloní uši a možná i nějaký ten roh, nebo zvířecí penis, anebo je to jen naškrábaná omítka smíchaná s travním semenem a trochou želé???

To se uvidí. Původ: Čína, to je jasný. Tož, ti jdou furt nahoru, říkal náš pan prezident, aj ty jejich Lunchmeaty jsou skoro léčivé a obsahují dnes už zase dokonce i hmotu organického původu!!!

Takže dnes se vracím z Olomouce domů a slíbil jsem ženě „Fantastické vyvrcholení všedního dne,“ jak to psali v letáčku a poslal ji zahřívat lože.

Večer jsem přijel, provedl nutnou hygienu, desinfekci, upgrade porostu a roští, ošetřil namáhaná místa dětským zásypem a měsíčkovou Indulonou, protože kdo maže, ten přeci jede.

Nastavil jsem stopky, spolkl jednu průhlednou piluli, zapil ji půllitrem vody a děj se vůle boží, za deset minut se stanu už navěky tím „Vírtuósem lásky“

Vyběhnu do ložnice, kde manželka louskala červenou knihovnu a zkontroloval čas. No……pět minut uplynulo, zatím nic, necítím žádnou změnu. No nic, vlítnu na to, ono se to dostaví v průběhu výkonu……………………

„No, tak co ženo, jaký to dneska bylo?“ Zeptal jsem se manželky, když jsem se odkulil na svoji půlku matrace. Já teda vím, že ženy tuhle otázku bytostně nesnáší, ale jak jsem to měl jinak zjistit??? Oněmělé zírání do stropu a absolutní nirvána doprovázená sladkými mrákotami, se totiž evidentně nedostavily.

„Průměrná klasika.“ odtušila manželka a vrátila se ke knize

Vstal jsem zklamaně z postele a protáhl si záda. Takže Grande Virtuos se asi nekoná. Asi to byl podvod!

V tom mně něco luplo v krku, něco se mi tam šprajclo a přehodilo, stěží jsem popadl dech. Otevřu pusu, že si odkašlu a v tom ze mne doslova vytrysklo:

Che Bella cosa najurnatá é sole

N ́aria serena doppona tempesta

Péll ́aria fresca pare giá nafesta.

Che bella cosa na jurnatae sole.

Pokojem se linula legendární sonáta. Naši psi dole v přízemí začali teskně výt.

Manželka úžasem odložila knihu a s němým úžasem sledovala moje gradující pěvecké číslo. Nadechl jsem se a ze rtů mi vybuchl refrén:

O solle mio sta nfrontea té.

O sole, o sole mio………………………..

Okna se třepala, nocí se linul fenomenální hlas, já stál nahý, chlupatý a pupkatý, široce rozkročen před manželským lůžkem a ústa si decentně otíral trenkama od pyžama. Kapesníček jsem totiž nenašel, ještě budu muset na tom Virtuosovi trochu zapracovat!

Manželka freneticky aplaudovala, v ulici se otvírala okna a sousedky omámeně zíraly do tmy, oči jim divoce plály a já věděl, že tentokrát, tentokrát jsem byl fakt dobrej! Prostě Virtuós!

Jen mi tak blesklo hlavou:

“ Sakra, že oni si ti kluci šikmooký popletli krabičky.“