Tajemství závoje – recenze

Když se řekne Saudská Arábie, většina z nás si představí zemi, kterou pokrývá písek a pod ním je ropa. A pobřeží, kde jsou luxusní města a resorty na pobřeží. A taky Mekka a Medina. A to je asi všechno.

Autorkou knihy „Tajemství závoje“ je naše milá blogerka Soňa Bulbeck – Lužinová, která v této pro  nás exotické zemi žila 6 let se svým manželem, britským architektem. Jelikož v rámci své profese učitelky angličtiny měla možnost vstupovat i tam, kam se běžný turista nikdy nedostane, je její knížka nesmírně zajímavou sondou do reálií, jež se nemáme šanci jinak dozvědět.

V krátkých kapitolách, které nezapřou blogerskou zkušenost, nám sděluje řadu informací o životě obyčejných Saudů, jejich zvyklostech, stravě, ale i náboženství, které je v této zemi silně zakořeněno. Pětkrát za den se musí zavřít všechny obchody, restaurace atd. aby byl čas na modlitbu čelem k Mekce. Islám je jediným povoleným náboženstvím, nicméně jak autorka uvádí, vzhledem ke značnému počtu pracujících cizinců (zejména z Filipín), je tolerována i jiná bohoslužba, která však musí být zcela privátní v uzavřeném prostoru.

Některé zvyklosti nám musí nutně připadat bizarní. Tak třeba pochválit někomu hezký dům, což je u nás při první návštěvě u přátel prakticky povinnost, je v Saudské Arábii činem, který musí být chválícím ihned třikrát odvolán, aby se zamezilo uřknutí a vnesení smůly do domu. V zemi se praktikuje přísná segregace chlapců a dívek již od neútlejšího věku, takže nějaké laškování či první seznamování v pubertálním věku je zde zcela vyloučeno. Autorka nám popisuje poměrně složitý proces „seznamování“ mladých lidí, u nichž se předpokládá případný společný život. že v tom mají hlavní roli rodiče z obou stran je tím pádem jasné. Fakticky smí mladý muž a mladá žena spatřit jeden druhého tváří v tvář až ve svatební den, neboť slušné dívky mají svou tvář před muži vždy pečlivě ukryty. Představa, že by si mladý pár vyšel jen tak ven před svatbou na procházku, je naprosto nemyslitelná.

Jelikož mohla navštěvovat rodiny v jejich domě v rámci výuky dětí, měla možnost vychutnat si vše, co země nabízí. Kupříkladu malé děti se jí nejdříve bály (nemuslimka = cosi od ďábla), posléze po navázání kontaktu ji upřímně přemlouvaly ke konversi na islám, neboť ji chtěly uchránit od věčného zatracení. Naopak se setkala i s pokrokovým otcem dcery, který respektoval její přání vdát se někoho, koho si sama vybere (viz výše uvedené zvyklosti).

Kniha popisuje mnohé další aspekty života. Svátky, trhy, obchodní domy, jídlo – to obzvláště, neboť arabská kuchyně je vyjma vepřového masa velmi rozmanitá a lákavá.

S povděkem kvituje i jistý posun od rigidního náboženského dozoru a tvrdých pravidel, jež byly donedávna přísně střeženy speciální policií mutawa k jistým opatrným reformám nastupujícího vládce, mezi něž patří kupříkladu možnost řídit auto i ženám i jejich větší zapojení do společnosti, což bylo před cca 5 lety nepředstavitelné.

Na konci knihy je uvedeno jakési desatero dobrých rad, jak se při návštěvě Saudské Arábie vyhnout problémům. Jiná země, jiný mrav. Je jisté, že některé naše zvyklosti by případným návštěvníkům ze Saudské Arábie připadly stejně podivné, jako nám ty jejich. Kniha je tedy velmi dobrým základem před případnou návštěvou této země. A pro ty, co se tam nechystají, malou, ale velmi čtivou sondou do kultury národa, která je nám hodně vzdálená.

P.S. Jsem rád, že na obálce knihy je uvedena jako hlavní doména autorčina blogování právě www.blogosfera.cz, za což autorce jako správce domény vyslovuji veliké díky.

Sdílet na facebooku

Tweetnout

Odebírat články