Turbulence na Blogosféře

Teta Kateřina by pravila, že když kocour není doma, myši mají pré. Dle Murphyho zákonů pak víme, že když se něco může pokazit, tak se to pokazí. A to stačí nebýt u lizu jen pouhý měsíc.

Když jsem se před měsícem vydával na cestu, všechny autory jsem obeslal mailem s tím, že nebudu přítomen a že veškerou agendu s administrací Blogosféry převezme moje dcera Adéla. Její mailová adresa byla pro autory dostupná. Tím jsem považoval chod Blogosféry za dostatečně zabezpečený a v klidu odjel.

Vše začalo tím, že si autorka paní Vlasta Fišrová všimla neschváleného komentáře u jednoho článku. Zde musím odbočit a připomenout jistá fakta, Blogosféra byla založena před více jak 2 lety a to po bezohledném útoku některých jedinců na mne a pana Davida Vlka na blogu idnes. Tyto útoky nebyly ojedinělé a někteří se přímo vyžívali v tapetování diskusí, jejich rozbíjení apod. Mou snahou bylo vytvořit systém, kde jim bude přístup zapovězen a bude podléhat schválení (je mi zcela lhostejné, že to bylo jimi nazváno cenzurou, šlo o prostý ochranný mechanismus, aby se z Blogosféry nestal jakýsi paralelní blog idnes se stejným systémem přístupu alternativně inteligentních jedinců a těch, kteří si zde jen zaskočí upšouknout či vybít své frustrace). Systém je nastaven tak, že pokud jde o slušný příspěvek, je jeho autor několikrát schválen administrací, později může diskutovat bez omezení. Současně stejným způsobem padají „příspěvky“ trollů po několika neschválení tam, kam patří, tedy do koše a zapomění.

Jelikož jsem dost často on line, noví diskutéři nečekají dlouho a jejich text bývá zveřejněn. Adéla je na mateřské se šestiměsíční dcerou (což pozorný čtenář Blogosféry rovněž ví) a tak opravdu nemá čas vysedávat u počítače a sledovat každý pohyb on-line. Paní Vlasta Fišrová si onoho „čekajícího“  příspěvku povšimla a vedlo jí to k napsání článku, kde se veřejně ptala, jak je to na Blogosféře se svobodnou diskusí. Byla jí Adélou sdělena již popsaná fakta, což – jak bylo možné předpokládat – mělo stačit. Přesto paní Fišrová stejný článek zveřejnila i na blogu idnes. Opět poznámka pod čarou – jelikož na blogu idnes stále působí ona skupina „přátel“, kteří byl tak rádi zasévali své dračí semeno i na Blogosféru a nejde jim to, podobné poznámky o cenzuře atd radostně vítají. Tento článek na blogu idnes se již nevyskytuje, ale viděl jsem jej tam.

I přes mou dovolenou jsem paní Fišrové napsal, že jí vše objasním po návratu, opravdu jsem nechtěl svou pouť kontaminovat prací. Přesto, opět při čekajícím diskusním příspěvku pana Jeřábka, začala paní Fišrová opět psát o nesvobodném přístupu na Blogosféru nanovo (zde chci uvést jistý fakt, že u pana Jeřábka z neznámých důvodů nefunguje ona automatika, vždy jsem však schvaloval jeho příspěvky bez omezení a nikdy nezamítl byť jediné jeho slovo). Jde o technický problém, měl jsem jej řešit už před odjezdem na dovolenou, toto uvádím na objasněnou a jako svou omluvu panu Jeřábkovi a ostatním.

Paní Vlasta Fišrová nicméně opět spustila kaskádu stížností. Bylo pochopitelné, že reakce Adély a některých dalších diskutujících byly již ostřejší, postupoval bych stejně, když někdo evidentně nechce pochopit meritum věci nebo aspoň vyčkat mého návratu, který jsem avizoval. Pokud by to opravdu spěchalo, byl jsem připraven přes veškerou nechuť odpovědět mailovou poštou.

Pak se událo cosi, co by se stát nemělo nikdy. Paní Fišrová mi mailem sdělila, že moje dcera je „spratek“. Nevím, jak sémantickou razanci tomuto pojmenování přikládá ona, já však velmi silnou a nikdy jsem toto slovo ani při největším rozčilení vůči mým dětem nepoužil. Nikdy bych si to nedovolil ani vůči dětem těch, kterých si vážím. Jde aspoň pro mne o jistý Rubikon, jenž by neměl být překročen. Nicméně se tak stalo a paní Fišrová se ve stejném mailu rozhodla, že na Blogosféře již dále psát nebude. Jde o logický krok, z mé strany akceptovaný, protože si opravdu neumím představit další komunikaci po urážce mé dcery. Paní Fišrové přeji úspěšné dokončení jejího studia a mnoho úspěchů v blogování na jiných stránkách.

K článku pana Pavla Jeřábka. Pokud kdokoli napíše to co on, musí čekat – zde na Blogosféře – že se objeví negativní komentáře (nejde o žádný lynč, jak píše, ale o logickou odezvu na některá jeho tvrzení). Jak jsem již uvedl, nikdy nebyl a není ani v tomto případě ze strany administrace ostrakizován.

Na závěr – jsem již zpět. O své životní pouti napíšu nějaké postřehy, mám spoustu fotografií a zejména kopec zážitků se setkáváním s věcmi a lidmi, kteří se na ní vyskytli.

Přeji všem autorům a čtenářům krásný májový měsíc.

Sdílet na facebooku

Tweetnout

Odebírat články