Tomáš Etzler – „Novinářem v Číně“ (recenze)

„Co jsem to proboha udělal? “ zní podtitul této knihy, kterou vřele doporučuji všem, kteří se chtějí dozvědět cosi více o zemi, která je poslední desetiletí světovým hegemonem. Cena za to je ale příliš vysoká.

Tomáš Etzler začínal dle vlastních slov ve Spojených státech jako pomocná síla, pracoval u pásu, aby se časem vypracoval jako špičkový novinář v jedné nejprestižnější světové agentuře – CNN. Za tuto činnost byl jako první Čech oceněněn cenou Emmy, což lze přirovnat například k Pulitzerově ceně  za literaturu. Mohl za těchto okolností prožít svůj život celkem spokojeně, nicméně se jednoho dne rozhodl, že se stane zpravodajem v Číně. V zemi, kterou do svého příjezdu znal stejně, jako kdokoliv z nás.

Ve své knize zachycuje období let 2006-2013, kdy byly v Pekingu olympijské hry, protesty v Tibetu, zemětřesní v Se-chuanu i katastrofání sněhová kalamita na severu země. Díky svému „drajvu“ se velmi často dostal na místo jako jeden z prvních novinářů, dříve, než čínská moc stačila zasáhnout a všechny světové agentury z místa vyhnat. Jsme svědky konspirativních schůzek s jedinci, kteří chtěli cosi sdělit o své zemi, avšak jen pod zárukou absolutní anonymity.

Dennodenní boj s čínskou státní bezpečností, která si i u pracovníků zahraničních agentur nebere žádné servítky, která je schopna vniknout za bílého dne do hotelového pokoje a provést vpravdě gestapáckou prohlídku veškerého majetku, natočených materiálů a rovněž fysického napadení, když se novinář logicky brání.

Tomáš Etzler nabízí pohled na Čínu „z druhé strany“. Čína se ráda ukazuje jako země, která zažila za poslední dvě – tři desetiletí obrovský rozmach. Dokladuje to rozvojem hospodářství, stavbami měst a komunikací a ekonomickými ukazateli.

Za tím vším stojí násilné zabírání půdy rolníkům, kteří jsou stěhování do panelových domů, kde není tekoucí voda a kde zcela ztratili svůj staletý způsob obživy. Likvidace domů, které stály v cestě developerům (ráno odejdete do práce a večer je na místě, kde stál, jen zbořeniště a bagry). Kopírování zahraničních výrobků bez jakéhokoliv studu či platbě za patent a jejich následná masová produkce, která zlikviduje originálního autora atd.

Celá země je prolezlá fízlováním. Bez ohledu na prohlášení vlády, že se pracovníci zahraničních agentur mohou pohybovat po zemi, jsou pronásledováni na každém kroku, vyhazováni z míst, kde by snad mohli natočit něco choulostivého (například krajinu, zcela zničenou průmyslovou produkcí, kde lidé umírají na rakovinu, protože nemají čistou vodu a vzduch je zamořen smogem a uhelným prachem).

Popisuje však i dojemná setkání, kde lidé, kteří nemají prakticky vůbec nic, jsou schopni se rozdělit doslova o poslední sousto, s lidmi, kteří ztratili své děti jen proto, že při zemětřesení spadl jediný dům – a to škola plná dětí – jen proto, že byl postaven nedbale, neboť peníze na pořádnou stavbu byly rozkradeny místními funkcionáři komunistické strany, která určuje prakticky vše v životě lidí a proti nimž není žádné odvolání.

Autor často do textu vkládá své osobní prožitky, emoce, což knihu obohacuje a přibližuje náročnou práci novináře v zemi, v níž by po přečtení nechtěl žít žádný z příčetných čtenářů. Komunistům, kteří se holedbají starostí o pracujícího člověka, je ve skutečnosti zcela ukradený, lidský život ve světle počtu miliardy a cosi obyvatel pro ně neznamená vůbec nic, jen „pracovní položku“, která při selhání (nemoc, úraz) je ihned vyřazena a nahrazena další.

Knihu považuji za skvělý dokument o zemi, o níž máme v Evropě jen velmi matnou představu.

Vydal Vyšehrad 2021, cena 399,- Kč, náklad neuveden.

Sdílet na facebooku

Tweetnout

Odebírat články