Tak to referendum jsme nedali, pane Prchale..
Ze zásady nepřeji nikdy nikomu nic zlého, ale docela rád bych byl virtuálně přítomen u soukromého rozhovoru pana Babiše a jeho centrálního mozku pod značkou Marek Prchal.
Zdá se, že poslední dobou zmíněný mozek nějak přestává fungovat, drhne a předpokládané závěry jsou v přímém rozporu s realitou.
Tak třeba dnes již démonické Čapí hnízdo. Nebýt mnohaletého úspěšného brždění soudního procesu, mohl už být dávno za námi a zběsilý tok času by jej dávno odvál kamsi za obzor všeobecné paměti a stal by se bezvýznamnou episodou, která by zajímala už jen opravdové hnidopichy a pana Kmentu. Vždyť i současná hlava státu to přes všechny Bambergy a Olova dala taky a to dokonce dvakrát a to jsme byli na žebříčku všeobecné slušnosti mnohem výše než dnes. Místo toho se to zatrachtile sešlo zrovínka v době voleb a vychází najevo, že důvodem procesu byla obyčejná chamtivost hlavního protagonisty, kterému pitomých 50 míčů stálo za námahu a kvůli které si teď asi hodně doma nadává. U soudu navíc pan Prchal není, takže pan JUDr. Brůna nestačí plácat svého mandanta po ruce, aby byl proboha chvilku zticha a neskákal Jeho ctihodnosti do řeči, protože – a to je nejspíše pro pana Babiše překvapení – v soudní síni to není jako v Agrofertu nebo v poslaneckém klubu ANO.
Volby do poslanecké sněmovny v minulém roce se taky moc nezdařily a to pan Babiš bušil do Pirátů jako pověstný lev do mříží. Sice se mu je povedlo docela upozadit, občané je vykroužkovali do pouhých 4 mandátů, ale nepočítalo se s tím, že ty hlasy dají někomu jinému než ANO. A tak logoreický pan Havlíček a paní Schillerová (Pávová) byli nuceni usednout do opozičních lavic.
Kampaň – nekampaň v kempovém voze asi taky nebylo to úplně nejlepší. Samozřejmě, že cirkus Babiš přitáhl pozornost návsí, kde se seběhli naši spoluobčané, aby na vlastní oči viděli toho z televize. Ani tady si moc nedával pozor na ústa, takže bylo možné slyšet v jedné větě různé perly, jako kupříkladu že on si žádný dům ve Francii nekoupil a když, tak za vlastní peníze. Možná i některým skalním došlo, že za jejich peníze by se pan předseda neměl poflakovat po vlasti (nikoli jeho rodné), ale měl by dle vlastních slov nekecat a makat, jak koneckonců tvrdil na plakátech, kterými druhdy olepil naši kotlinu.
Ani komunální volby neprovedly pověstné tsunami a to je současná vláda v pěkné patálii s cenami energií a válkou za humny. To, že za Babiše bylo líp, víme jaksi všichni, protože podstatnou část svého vládnutí prožil v hospodářské konjunktuře, kdy rozhazoval peníze lopatou na jízdenky „zadarmo“, což byl docela povedený oxymorón. Dokonce zbyly nějaké milióny i na řadu uměleckých fotografií nejlepší ministryně financí naší novodobé éry (pozor – toto není ironie, anžto byla doposud jediná). Že předal svému nástupci ve funkci vyjedený krám, nám z řečného tria Babiš – Schillerová – Havlíček neřekl ani jeden z nich.
Jen tak mimochodem ten Dozimetr a svatba paní Mračkové – Vildumetzové, na které byli přítomen i pan Babiš sám spolu s těmi mafiány, kterými pak mlátil o hlavu panu Rakušanovi, to taky nebyl ten úplně nejlepší nápad.
No a nakonec poslední debakl. Místo autobusu ANO, který by přijel před Senát plně obsazený, k nám dorazil Velorex s třemi cestujícími. Pan předseda sice mával jakýmsi papírem, který mu v pudu sebezáchovy pan Prchal stačil podstrčit a v němž byla jakási čísla o volební účasti příznivců ANO, ale porážku tím neokecal ani náhodou. Jistě – nový termín polistopadový kartel se asi ujme stejně jako pražská kavárna a podobné neologismy – ale tři ze sedmadvaceti jsou definitivou na příští dva roky. Opět jsme místo férového přiznání porážky slyšeli cosi o kampani, ale to je již páně Babiše zvyklý folklór, který se více méně vždy očekává.
„Ten pitomý nápad o referendu o vládě navrhl kdo?“ bude nejspíše základní dotaz na pana Prchala a jeho PR boys. A opravdu lituji, že z tohoto rozhovoru nebude přímý přenos. Protože by se možná mnozí voliči ANO nestačili divit, komu že to stále slepě důvěřují.
Myslím si, Tomáši, že Babiš už je zcela nezvladatelný. Ta tenze v jeho obličeji je doslova obří stejně jako vyčerpání. Ty vnitřní procesy už mají takovou sílu, že on se vlastně vytrvale pere sám se sebou, i se světem. Paranoia a umanutost spojená s vlastním velikášstvím a jedinou pravdou nabývají takových rozměrů, že s tím už nic nenadělá ani Prchal. Z toho člověka už je jen umanutý a uštvaný uzlíček nervů, který snad mele z posledního a brzy skončí v nějakém ústavu. Stačilo se podívat na Superdebatu. Prvoplánové, zcela mechanické reakce s neschopností si zapamatovat otázku. Jinak samozřejmě dobrý blog.… Číst vice »
No jo, máte pravdu. Sám jsem mylně předpokládal, že když do toho Babiš vložil tolik lidských i materiálních prostředků (štangle salámu), že Nagyová musí vyhrát. Nejspíš na politiku nejde aplikovat úplně všechno, co je v učebnicích marketingu. Ale na obranu Prchalova týmu je třeba konstatovat, že mu do toho Babiš až moc často hází vidle. Jestli například opravdu řekl, „byl to střet bezpráví s polistopadovým kartelem“, pak není divu. (Není zřejmé, zda on je kartel, nebo to bezpráví. Anebo tak úplně nechápe významy slov a jejich použití ve větách…) Zmýlil jsem se v odhadu, ale jsem tomu rád.
Netroufal jsem si hádat a docela jsem měl obavy. Výsledek je pro mne uspokojivý
Taky mám radost Tomáši 🙂
Jsme přinejmenším už dva…..
3….u mne je jen pocit litosti, ze nikoho z vas jeste nenapdalo, ze se deje v CR to same, jako v USA. Trump uz mel byt davno ve vezeni i se svymi 3 potomky, ceske sympaite k Ivaninym detem zde nejedou..