Jedna z příčin fatálního selhání ruské armády na Ukrajině je její úspěšné nasazení v Sýrii
Před sedmi lety Ozbrojené síly Ruské federace začaly intervenci v zemi zmítané občanskou válkou na základě žádosti Bašára al-Asada. Gloriola spojená s touto akcí přispívá k současnému vystřízlivění Rusů.
Zdánlivě legitimní žádost syrského diktátora o pomoc nebyla Moskvou oslyšena v situaci, kdy režim ovládal již jen malé území Sýrie a každým dnem se očekávalo jeho zhroucení. Západní státy se takřka beze slova stáhly z obav, aby se nedostaly do konfliktu s ruským medvědem a možná také proto, že si zas a znovu nevěděly rady s dalším konfliktem na Blízkém východě. Oslavy Arabského jara byly už tytam a přišlo kruté vystřízlivění. Asad se zuby nehty držel u moci za cenu potoků krve a nárůstu islámského fundamentalismu v podobě brutálního Daeše, kterému ke vzniku zásadním způsobem pomohla tragická intervence USA v Iráku a kompletní zlikvidování sekulárního aparátu strany Baas.
Rusové v rámci intervence nenasadili příliš velké množství pozemních jednotek. Víceméně se jednalo o veleúspěšnou přehlídku elity armády Ruské federace. Nasazení moderních anebo modernizovaných Su-30, Su-34 nebo Su-35 vzbuzovalo respekt po celém světě. Dnes je nepochybné, že k nafouklé bublině přispěla i ruská propaganda. Národ opět získal pocit, že na mezinárodním poli něco znamená, což je pro Rusy něco jako chleba. Nasazení moderních Kamovů, modernizovaných T-90, nasazení strategických bombardérů či odpalování střel Kalibr z lodí spojené s postupným nadechnutím se Damašku přineslo své jedovaté ovoce. I svět získal pocit, že s Putinem se Rusko opět stalo mocností.
Při zpětném pohledu nalezneme jen dvě kaňky. Sestřelení Su-24 tureckou protivzdušnou obranou, jež ale paradoxně přineslo další body v podobě nasazení systémů S-300 a S-400, které až doteď dělaly vrásky na čele izraelskému letectvu při nasazení proti Íránem podporovanému Hizballáhu v Sýrii (případně přímo proti Íránským revolučním gardám). Druhým velkým fiaskem, jež svět takřka přehlédl i přes jeho symptomatičnost, bylo nasazení jediné ruské letadlové lodi Admirál Kuzněcov, která připomínala vše, jen ne moderní nosič letadel. Dodnes v opravách s ne zcela jasným datem návratu do služby.
S odstupem času lze vyhodnotit, že Rusové o své znovunabyté síle přesvědčili nejen svět, ale především sami sebe. Fatální podcenění Ukrajinců i reakce svobodného světa se staly účinným lékem na ruské sebevědomí. Ruská letadla i vrtulníky se do ukrajinského vzdušného prostoru bojí vstupovat. Obrovské lidské i materiální ztráty celý svět přesvědčily, že gloriola modernizované ruské armády v Sýrii je jen pouhým pozlátkem, ve kterém se ukrývá zkorumpovaný, bezcitný a alkoholický režim, který má bohužel stále dost síly přinášet nezměrné utrpení sousední zemi. Nebylo už Putina a jeho poskoků dost?
Dobrý postřeh, Jaroslave, ruská sláva se táhne z roku 1945. Doba zřetelně pokročila a jak se zdá, metody armády CCCP jsou jaksi zastaralé. Nicméně škodu dělat ještě umí.
Děkuji, Tomáši, kdyby jen metody armády CCCP, ono je to celé Rusko. Jsem hrozně zvědavý, a vnitřně to cítím, že ano, zda přiijde ta změna a jak bude vypadat.
Možno tá zmena bude len potemkinovského charakteru
No, Janka, to uvidíme
Skoro všetko sa tam prelína s tou potemkinovskou realitou zvonku i zvnútra.
Dobře zpracováno 👍
Díky, Tomáši a nápodobně. Jak tady, tak na blogu.
Perfektne napsany clanek, cely svet ovsem zapomina, ze od prvnich demonstraci v Syrii v roce 2011, to bylo prave Rusko a Cina, kteri vetovali po 4 roky v OSN jakoukoli pomoc Syranum. Rusko ma diky sve intervenci pristav/zakladnu a Wagnerovci si bohatnou tak, jako vsude jinde.
https://www.pbs.org/wgbh/frontline/article/putin-airstrikes-syrian-war-assad-ukraine/
Děkuji Vám, Jara. Ono se obecně až příliš snadno zapomíná a nevidí. Článek přečtu.