Opravdu noční můra?
Miluji Goyu, především jeho Satyry a obrazy o nočních můrách. Vždy něco říkají, nejen vyjádření děsu, ale poselství.
Už jsi nakoukla za plentu dělící?
Srdce plálo pro někoho víc?
Spatřila nic plné energie sílící?
A nastavila neznámu svou líc?
Tak potichu křičí ty děsivé můry noční,
sdělujíc váhy života v úplném konci,
co láká duhovým zdánlivě pozlátkem,
a neodbydeš jí, také bývala člověkem.
Chtělas vidět? Ne, vše není jen růžové,
ani to pole života tak přihlouple makové.
Už letí k duši, otevřené náhle naplno,
děsivé, přesto symbolem nekonečna.
Pátrej, kopej do hloubky, máš napilno,
Jeeee, Vy píšete básně Jaroslave… Moc hezké děkuji
Já děkuji, paní Brigito. Potěšení je opravdu na mé straně 🙂
Moje mysl poněkud zatvrdla neustálým přísunem informací z polí válečných a tek svoji radost z textu vyjadřuji pouze takto 😊👏👍.
Děkuji Vám, Hanko. Potěšilo mě to 🙂
Wow….
Díky, Tomáši 🙂
„Kopej do hloubky“, je zimomriavkové…..
Co to je zimomriavkové, Janka?
Husí kůže 🤣
Aha. Díky, Honzo 🙂
Nemusí být vždy, ne?
Ako píše pán Honza, husí kúže, že idete v tej básni hlboko do citov 🙂 🙂
…ano!