Ještě se Vám líbí čínská demokracie, pane presidente?

I méně znalí si pamatují jeden z historických výroků naší odcházející hlavy státu, která pronesla jeden z bonmotů, jak by se ona ráda přiučila čínského stylu demokracie.

Práve skončený sjezd Čínské komunistické strany přinesl do světové demokracie zcela nové prvky, které pan Miloš Zeman jistě ocení.

Tak kupříkladu další – v pořadí třetí – funkční období pana Si-Ting-Pchinga (strýčka Si, jak prý je v Číně familiárně nazýván). Před ním to byl strýček Mao, za jehož vlády a kulturní revoluce zahynuly desítky miliónů Číňanů. Toto jeho zvolení (jistě 100%, jak je tomu ve vyspělých demokracích), je historicky bezprecedentní a pokud se nic nestane, nepochybně má nakročeno k dalšímu, protože v roce 2018 – tedy již za jeho panování, čínský parlament zrušil klauzuli o maximálně dvou pětiletých obdobích. Během sjezdu byl „vyčíštěn“ústřední výbor strany od těch, kteří by mohli v budoucnu „dělat potíže“ (rozuměj mít jen nepatrně odlišný názor od strýčkova).

Novinkou bylo odstranění bývalého presidenta Číny přímo na jednání sjezdu. K dispozici je záznam, kdy k němu přicházejí dva pánové a po chvilce přemlouvání jej odvedou přímo z jednání pryč. On sice chvíli protestuje, ale pak si nepochybně uvědomí svou situaci (nejspíše tím zachránil zbytek rodiny, ale kdo ví), a pak důstojně opouští naplněný sál. Bylo by zajímavé zjistit na dálku výši krevního tlaku delegátů, případně kolik si jich muselo v přestávce zajít na WC k převlečení spodního prádla. Rovněž se již nedozvíme, kolik minut pan bývalý expresident ještě žil po odchodu ze sálu.

Strýček ve svém projevu věnoval jeho část Tchaj-wanu, kde zcela nepokrytě oznámil, že jeho anexe je jen otázkou času. Možná čeká, jak to dopadne u jeho kamaráda Vovky, kde to zatím s tím šířením pravé demokracie trochu skřípe a jak na to bude reagovat zvykle lenivý Západ. Hongkong je už konečně zcela zdemokratizován (přes sliby, že jedna země – dva systémy), takže se strýček ohlíží, kam by zamířil.

To, že v Číně vládne cenzura non plus ultra, kde jsou zavíráni a likvidováni lidé jiné rasy, náboženského přesvědčení, kde je počet transplantací mnohonásobně vyšší, než je tomu jinde ve světě u dobrovolných dárců, jsou nejspíše novátorské demokratické prvky, které zatím prohnilý Západ jaksi neobjevil a neakceptoval. Pořád ještě nemáme kamery na nádražích, které selektují provinilce, dlužící poplatky za psa.

Naše moudrá hlava státu, která ve své těžké nemoci nebyla odstraněna (jak by tomu nepochybně v Číně bylo), které nenávratně zmizel jeho čínský poradce (jehož ani duo Mynář -Nejedlý nenašlo), kterému se strýček Si zvysoka vykálel na nějaké slíbené investice (které měly dělat 200 miliard Kč a skončily nákupem Slavie a jedněch železáren), jistě ocenila právě skončený XX. sjezd Komunistické strany Číny.

Svého jednoho celoživotního přítele V.V. Putina odvážně nazval šílencem. Jak tomu bude u strýčka Si, zatím nevíme. Co však víme již dnes, že si oba zmínění byzantští vládcové dělali a možná ještě dělají z našeho presidenta ukrutnou srandu.

Sdílet na facebooku

Tweetnout

Odebírat články