Už ne
Naděje, síla a prokletí člověka. Často nekonečný zdroj energie i fatálního zklamání. Jedna z věcí, která nás ovšem dělá lidmi.
Už ne, už žádné čekání Ty slepá,
už ne, už žádná naděje prázdně planá.
Už dost bylo infantilního vrkání,
už zase budeš si říkat můj pane.
Dost bylo tolerance k Pýthii,
a snění o krásné chiméře zaseklé,
lidé až příliš často nežijí,
dlíc v labyrintu Knóssu prokletém.
Už ne, ani slova a myšlenky zbytečné,
starý brachu, zase to bude bezpečné,
byť s mraky nad hlavou, paprsků hledáním,
však svobodou bezohlednosti zadáním.
Vraj dva krát nevstúpiš do tej istej rieky, neviem, či je to tak. Mám tendenciu niekedy tlačiť i tu vodu, ktorá tečie sama.Snenie o chimérach je síce pekné ale vedie do slepej uličky, kde sa dá potúlať. Cesta zo slepej uličky je ale vlastne vždy jednosmerná.Báseň filozofická s pointou i nádejou..
Myslím, že to tak není, mám zcela stejné tendence ke své škodě. Děkuji 🙂
😊