Narvanej Globus před Vánoci nemusí znamenat, že lidé nehladoví
Kdybych před Vánoci dostala korunu za každou zmínku o tom, že „žádná krize není, teď jsem byl v Lidlu (Globusu, Tescu..) a nedá se tam hnout, lidi mají narvaný košíky jídlem,“ kterou jsem zaznamenala ve veřejném prostoru nebo konverzacích s lidmi, jejichž intelektu si jinak vysoce cením, nemusela bych teď smutně koukat na svůj pohublý zůstatek na běžném účtu. Přitom se jedná o chybu v logickém uvažování, které se dopouštíme všichni.
V angličtině ji nazýváme survivorship bias, zkreslení plynoucí z přeživších (teď mě nenapadá lepší překlad a žádný oficiální neznám). Nejslavnější příklad tohoto chybného uvažování plyne z období 2. světové války.
survivorship bias u letadel
Když se bojová letadla vracela z misí, konstruktéři si všimli, že jsou nejčastěji zasažena na místech, která jsou vyznačena na slavném schématu letadla s červenými tečkami – nejčastějšími zaznamenanými zásahy, se kterými se letadla vracela. Prvotní intuice velela posílit tato místa, ale výzkumná statistická skupina z Kolumbijské univerzity, která poškození analyzovala, a hlavně Abraham Wald, statistik a maďarský Žid, doporučil naopak posílit ta místa, která byla na letadlech nedotčena. Došel totiž ke (správnému) názoru, že jsou-li na letadlech zasažena tato místa, je letadlo tak kriticky poškozeno, že nemá ani šanci vrátit se na základnu.
kočičí survirvorship bias
Podle Wikipedie byla v roce 1987 zveřejněna studie, která naznačovala, že kočky, které spadnou ze šestého a nižšího poschodí, mají více zlomenin a zranění, než kočky, které spadnou z větší výšky. Původně se to vysvětlovalo tím, že kočky při delším pádu dosáhnou maximálních svalových kontrakcí a poté svaly spíše relaxují, čímž minimalizují zranění. Až později si někdo všimnul, že tato studie vznikla na základě šetření u veterinářů. K veterinářům se pochopitelně nedostávají kočky, které spadly z výšky vyšší než šesti pater a zemřely, protože lidé většinou mrtvé kočky na veterinu nenosí.
survirvorship bias společensky úspěšných lidí
Lidé milují příběhy o lidech, kteří se dostali „z nuly na sto“ – například odešli ze školy, aby následně vybudovali firmu v hodnotě mnoha miliard dolarů. To jsou například Bill Gates nebo Steve Jobs, Oprah Winfrey nebo J. K. Rowling, autorka Harryho Pottera. Kvůli tomu vzniká dojem, že kdokoli může dosáhnout velkých věcí, pokud má odhodlání a dobře na sobě pracuje. Tenhle koncept bohužel úplně pomíjí naprostou většinu lidí, kteří ze zoufalých podmínek vzejdou, snaží se – a přesto neuspějí, ať už kvůli vnějším nebo vnitřním překážkám.
No. Zpátky ke Globusu.
Já jsem také před Vánoci byla u nás v ústeckém Globusu a byl fakt narvaný k prasknutí. Dejme tomu, že když jsem byla v Globusu před Vánoci, bylo nacpané celé parkoviště a bylo tam v jednu chvíli třeba 5.000 lidí (nemyslím si, že by to mohlo být až tolik, ale klidně se ozvěte).
Globus v Trmicích je nejoblíbenější hypermarket široko daleko, nejbližší Globusy jsou v Chomutově, Praze a Liberci. Lidé samořejmě chodí nakupovat i jinam, ale naopak do Globusu bezpečně nejezdí jen lidé z Ústí, velké nákupy tam jezdí určitě dělat i lidé z Teplic a Litoměřic, co třeba dojíždí do Ústí do práce a podobně. Čili: spádová oblast trmického Globusu je prostě obrovská, může to být třeba celá čtvrtina ústeckého kraje, i když tady taky těžko říct přesně, nemám data. V Ústeckém kraji žije 800 tisíc lidí, z nichž pouze tento malý zlomek byl před Vánoci ve stejnou dobu jako já v trmickém Globusu. O ostatních lidech nevíme vůbec nic.
Asi jsem to napsala příliš mnoho slovy, ale pokud se chcete přesvědčit o finanční situaci Čechů, je prostě nesmysl dělat to před Vánoci v Globusu. Tím samozřejmě neříkám, že v Česku je, nebo není finanční krize a lidé hladoví. Abychom to mohli dostatečně posoudit, museli bychom sehnat úplně jiná data, než kolik lidí si z Globusu odvezlo košík narvaný jídlem.
Co jsem chtěla napsat, to jsem napsala. Jestli jste to dočetli až sem, děkuji za pozornost. Až příště budete říkat, že žádná krize není, protože jste byli v Globusu a tam nebylo k hnutí, už budete vědět, proč je to chybná logická úvaha.
Příklady survivorship bias jsem čerpala z tohoto článku na Wikipedii
Díky autorům fotek kočky a penthousu
Upřímné díky, Adélko. Dobrá práce!
Fakt? 😀
Jestli to je fakt, to si tvrdit neodvažuji. Ale můj názor určitě.
😉
(Jistě, pakli k blogišti tomuto krom souhlasu nemám co dodat, byl možná můj komentář víceméně zbytečný. Někdy si ale přecejen svedu uvědomit, že když se ozývám jen tehdy, když mám výhrady, je to nefér. – A vlastně tím také mohu zkreslit výsledný dojem, a to způsobem, který bych mohl nazvat třeba disapproval bias.)
Zbytečné to určitě nebylo, jen z důvodu, které jste naznačil, je to překvapivé a o to cennější, díky tedy!
(Respektive disapprovalship bias.)
Adélka samozřejmě popsala velmi dobře jistý povrchní úsudek, jehož jsem se verbálně dopustil i já, když jsem před svátky stál ve frontě na parkoviště pod OC Nová Karolina, což se mi ještě nikdy nestalo. O odstavné parkoviště jistě nejde, po určité době se tam začíná platit (po 2 hodinách zadara) a to poměrně dost na Ostravu a lokaci. Ale jak správně píše, nejde o prokazatelný ukazatel případné chudoby v ČR. Pokud bychom to chtěli nějak kvantifikovat, museli bychom si nejprve stanovit definici chudoby. Bez tohoto se prostě neobejdeme, protože chudoba bude jiná u nás, v Emirátech a třeba v Somálsku.… Číst vice »
Díky, tati. Dám to sem jen pro info – podle MPSV je v „bytové nouzi“ cca 270 tisíc lidí. Jako bytová nouze se označují místa, která jsou pro „bydlení“ absolutně nevhodná, jistě si představíš, co tím myslím, jsou to např. takové ty byty obchodníků s chudobou apod. Z toho vyloženě bezdomovců je 12 tisíc: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/scitani-osob-v-bytove-nouzi-bytova-nouze-nadeje-zakon-o-podpore-v-bydleni_2211271215_hav Nechci teď zabředávat úplně do toho, do jaké míry si ti lidé za to mohou sami, sama vím, jaká je míra finanční gramotnosti u průměrných Čechů. Problém je, že v těchto podmínkách často žijí děti. Navíc se u nás chudoba ve vysoké míře dědí. Těch… Číst vice »
Vy jste to popsala teoreticky, já odpovím příklady z praxe, a to z druhého konce společnosti. Dnes a denně se setkávám s lidmi, kteří žebrají o peníze a tvrdí přitom, že mají hlad. Několikrát jsem takovému člověku nabídl, ať jde se mnou, že mu koupím rohlíky, chleba, jogurt nebo něco podobného. Takovou nabídku nepřijal ani jeden z nich.
Nepřijal a nepřijme. Protože jim jde o něco zcela jiného. A řeči o hladu jsou jenom citovým vydíráním. (Zbytek Vám správně vysvětli zdejší expertky na toto téma.)
Nu a jsme u toho…. Oba se s Honzou vlamujete do dveří s argumenty, které sice nikdo nepopírá, ale absolutně se nevztahují k tomu co AV napsala… Vy už tímto příspěvkem připomínáte malého chlapečka z pískoviště. Vím, je to těžké… Adéla je slušná a věcná, nelze její argumenty shodit tím , že je hrubá atd. jako u Radky. Musí to bolet…. Jinak přicházím taky k otázce jestli nemáte kromě homosexuálů problém taky se ženami ? A povím zároveň proč jsem tak rád na těchto stránkách…. Protože poslouchat Tomáše o tom když s rozzářenejma očima vypráví příhody o tom jak se… Číst vice »
Tím problémem se ženami jsem myslel přesně tohle, mám i ve svém okolí muže, které ženy berou jen odud podsud….
odsud
Rozumím 🙂
Dobrý den pane Pražáku, díky za přečtení a za komentář. Já mám stejnou zkušenost jako Vy. K tomu mám dvě poznámky: Zaprvé, tito lidé, kteří si z žebrání udělali živnost, obvykle nepatří do skupiny lidí, kteří mají skutečnou nouzi. Zadruhé, vaše (a moje) zkušenost s žebráky stejně jako auta u Globusu nedokazují, že neexistuje skupina lidí, kteří v nouzi jsou. Samozřejmě se můžeme dohadovat o tom, co znamená „nouze“, nemyslím si, že ve skutečnosti je v ČR hodně lidí, kteří skutečně dlouhodobě hladoví, ale zároveň si nemyslím, že současné zdražování u nás všichni zvládají dobře. Pokud existují domácnosti, ve kterých… Číst vice »
Přesně tak, otázka definice hranice chudoby se liší. Když zavzpomínám na své dětství, tak v 60. létech minulého století bylo běžné řešit, zda se uskromnit v jídle nebo si koupit zimní kabát. Nebo například hračky, těch mělo dítě jen pár a ne takovou přehršel jako dnes. I toto vnímání se časem změnilo a dnes určitá skupina lidí sama sebe považuje za chudou, když nemůže žít v takovém blahobytu, jako žila před pár léty (před covidem a začátkem ruské agrese na UA). Z toho vyplývá i ten druhý problém, o kterém se zmiňujete, tedy radikalizace společnosti. Když člověk zchudne (ať je… Číst vice »
Jasně, do jisté míry s vámi souhlasím. Ale já mluvím o bytové nouzi.
Tak to je jiná kapitola. Nicméně připojím postřeh z poznávacího zájezdu, který jsme s manželkou absolvovali někdy před cca sedmi nebo osmi léty ve Francii. Tehdy nás průvodkyně překvapila informací, že bydlení ve Francii, zejména ve městech je natolik drahé, že lidé běžně sdílejí byty, tedy že v nich žijí dvě nebo více rodin, které jinak nemají nic společného. Čímž nechci říct, že u nás bytová nouze neexistuje. Zvlášť poté, co ceny pronájmů, neřku-li bytů/domů jako takových se za poslední léta vyšplhaly nepřiměřeně vysoko.
Děkuji, Radko! Hezký víkend
Ale survirvorship bias platí obecně. Podle frekvence srdceryvných příběhů o živoření konkrétních občanů, příběhů publikovaných napříč médii, by bylo lze soudit, že jsme na tom jako společnost opravdu moc a moc špatně.
P.S.: V Praze nelze podle obsazenosti parkovišť u hypermarketů určovat množství nakupujících, neb slouží mimopražským k odstavení a jako přestup na MHD.
Díky za komentář. V tomhle článku vůbec nehodnotím, jestli na tom jsme, nebo nejsme zle. Asi jsem to měla napsat ještě tučnějším písmem na začátek, teď se bojím, že se diskuse zacyklí na tomhle, ale to je riziko blogování. Můj názor na to, jak si stojíme, je, že jsme určitě museli trochu zchudnout, ale stav, který podávají média, je pochopitelně vždycky zkreslený. Ale zdražuje se určitě, už jen ty zálohy na energie jak šly nahoru, se musely dotknout mnoha lidí. Chudší rodiny, které už předtím nemohly úplně rozhazovat, to teď musí mít asi těžké. Ale kolik je takových domácností, těžko… Číst vice »
Hůř se máme, a někteří o hodně hůř, to je zjevné, to nechci popírat, jen jsem se snažil váš postřeh rozšířit o to, že se někdy do krve rozhořčujeme nad skutečností, která vychází z chybné premisy (třeba onehdy nad zákazem Vinnetoua v Německu), a že se to pak nabaluje jako sněhová koule. Ostatně taková je i teze, že za naši krizi může Fialova vláda, potažmo za světovou úředníci v Bruselu a Joe Biden. A taky Kalousek, samozřejmě.
No právě, přesně tohle, o čem píšete, mě obecně ve veřejné debatě trápí nejvíc. Přála bych si, aby těchhle logických chyb a argumentačních faulů bylo co nejméně, sama se jich někdy nevědomky dopouštím. Proto jsem napsala tenhle článek. Díky!
Mám k tomu jen jeden praktický postřeh. U nás je Globus na samém okraji města, na opačné straně, než bydlím já. Cestou tam míjím řadu dalších – a zde je mé zjištění. Velký Lidl (tzv. berounský) – plné parkoviště, o pár desítek metrů dál Kaufland – plné parkoviště, dále bývalý Interspaar (dnes Albert) – plné parkoviště a konečně cestou po průtahu pod námi vidím Tesco – a opět, plné parkoviště. Závěr o krizi či nekrizi nechť si udělá každý sám.
Ano, pane Stejskale, platí to i v případě, že to vztáhneme na všechna parkoviště u všech supermarketů ve všech krajích v ČR. Nevíte, co ti lidé, kteří tam parkují, nakupují, nevíte, jaký je poměr všech lidí, kteří mají tzv. „plný košík“ a celé populace daného území. Plná parkoviště mohou znamenat také to, že je lidé z okolních sídlišť používají jako odstavná. Zkrátka když si uděláte výlet autem a bez dalšího se podíváte na obsazenost parkovišť u obchodních center, neposbíral jste absolutně žádná relevantní data pro to, abyste mohl rozhodnout, jaká je míra chudoby v populaci. Znamená to jen to, že… Číst vice »
To neřešte, to je dobrý.
Tak Vy chcete diskutovat o něčem o čem ten blog není…… a co Vám ani nikdo nevyvrací….
Ani ne diskutovat, nýbrž nechat si vysvětlit, v čem se případně mýlím, když jsem článek autorky „absolutně nepochopil“. I to je snad špatně?
Ok, tak tedy:
Já napíšu článek: „plná parkoviště před obchodními domy ještě neimplikují, že někteří Češi nemají nouzi.“
Vy mi pod to napíšete komentář: „U nás byla ta parkoviště fakt plná, z toho si každý může usoudit, jestli někteří Češi mají, nebo nemají nouzi!“
Fakt tam nevidíte nic, z čeho jsem vytušila, že to nikam nepovede?
Vždyť ona Vám normálně odpověděla, a Vy pokračujete dál jako by se nechumelilo. Těžko říct, co Vám má říct jiného.
Také poučné.
Tohle určitě stojí za zamyšlení víc, než že se hladoví přijeli dívat do výloh. 🙂
To bez jakékoli diskuze…. Myslím, že krizi nikdo rozumný nepopírá, citelně pociťuji pokles poptávky už od lonského léta. Navíc náš obor jako takový už se s tím pere od covidu už tři roky…. Nicméně pořád bude ČR lepším místem pro život než většina ostatních zemí….
Asi jste připomněla paní Krištofíkovou. U nás je problém v tom (Turnov), že ani v Penny, ani v Lidlu a ani v Bille nemají výlohy s vystaveným zbožím. Tesco tam má jen nějaký plakát s reklamou. Domino dokonce žádnou výlohu nemá! Nicméně včera se mi před Penny podařilo bez problémů zaparkovat! A to znamená, že bída buší na dveře a je s obsazením parkovišť v korelaci. 😊 Jiný názor, že se parkoviště u obchoďáků používají jako odstavná, by se muselo dokázat. Někde možná. Tady by to udělal leda méně duševně zdatný, když je odstavné parkoviště blízko centra, kdežto obchoďáky jsou… Číst vice »
Jen technická – u nás nemáme chudobu v tom smyslu, že lidé nemají práci, ale většinou jsou to lidé, kteří mají nouzi, přestože pracují. Říká se tomu pracující chudoba, hodně to souvisí s lidmi v exekucích a samoživiteli, dobře o tom píše Daniel Prokop ve Slepých skvrnách. Doporučuju, píše se tam o hodně věcech, které „nejdou vidět“.
Připomínám paní senátorku Dr. Kovářovou. Řemeslníka neseženu, a bez rezervace ani místo v restauraci. Takže v tomto se tiše shodneme.
Ovšem v jejím případě to může být tím, že se k ní řemeslníci bojí a v lepších restauracích ji rádi postrádají. Neboť příčiny mohou být rozličné.
Jinak – obávám se, že paní Adéla se dívá na svět prostřednictvím různých chytrých knížek. Už mi tu doporučila druhou.
Tomáš Baťa kdysi řekl něco v tom smyslu, že nejde o chudobu materiální, ale duševní.
Za hlavním nádražím v Ostravě poblíže dispečerské věže se nachází skutečně chudinská čtvrť. Policie se tam bojí. Doporučuji návštěvu. Ale v tanku.
Děkuji, v Ostravě jsem vyrostla stejně jako paní Adéla. 🙂