Soulad protikladů

No, když už Filip začal to pondělí tak zostra moc hezky poetickým článkem, připojím se. Šlo to docela samo, tak uvidíme, jak se bude líbit 🙂

Vlní se, vesmír na obzoru,

čas stojí, tolik se děje,

jsme oba zcela bez dozoru,

Cháron zas asi neuspěje.

Toulám se, s ostrostí,

s tiše bublající radostí

slepý i nebezpečný stín,

mladý stařec, asi splín.

Horkost pouště, voda oceánu,

oboje se mocně snoubí,

žár mrazí hned v brzkém ránu,

na kompromis nepřistoupí.

Vlna za vlnou, bolesti tiší,

horkost krásné pouště zůstává,

oba si v duchu pořád píší

a zdá se, že láska není nemravná.

Sdílet na facebooku

Tweetnout

Odebírat články