Dobrých zpráv není nikdy dost
A nemusí jít zrovna o to, že jste vyhráli jackpot ve sportce nebo že v klíčových volbách zvítězil váš oblíbený kandidát. Stačí něco, co na první pohled sice vypadá jako maličkost, ale co je ve skutečnosti pro někoho nesmírně důležité.
Před týdnem vás snad trochu neobvyklým způsobem pozvali naši dva kočičí rošťáci Sanťas s Rózkou na umísťovací výstavu do městské knihovny na pražském Ostrčilově náměstí. Nedalo mi to, zaběhl jsem tam, ohlídal, jak se daří a udělal reportáž.
Víte o tom, že některé kočky jsou literárně nadané? Nevíte? Tak vězte, že ty hloubavější a zvídavější si vymňoukaly, že budou umístěny do oddělení naučné literatury, aby se mohly vzdělávat ještě dřív, než samotná výstava začne.
Na výstavě se podařilo najít nové domovy 29 kočkám z celkového počtu 30, což je obrovský úspěch a dokazuje to jednu možná trochu nečekanou sociologickou vazbu. Lidé si totiž nevybírají chlupatá předoucí klubíčka pouze pro jejich oddanost, přítulnost a lásku, ale též pro jejich sečtělost a schopnost být jim rovnocenným partnerem v literárních diskusích. Zajímavé, a když o tom tak přemýšlím, tak vlastně pochopitelné zjištění.
Leč zanechme filozofování a podívejme se na několik nově navázaných kočkolidských přátelství.
Linuška se stěhuje k mamce s malým fešákem a ke tříleté kočičí kámošce.
Linušku předává útulkářka paní Jana. Tady se sice usmívá, ale zároveň přiznává, že každé loučení se svým vypiplaným svěřencem obrečí.
Plaváčka si bere pár mladých lidí, kteří už doma jednu kočku mají. Tenhle kočičák se tak vehementně těšil domů, že jsem ho málem nestihl zadokumentovat.
Belinka nalezla tu nejmaminkovatější kočičí maminku.
Když jsem se té paní s Belinkou v náručí ptal, jestli už má doma nějakou kočku, usmála se a pravila, že se o opuštěné číči stará už čtyřicet let.
Marion s upřímnýma očima….
…nalezla svůj nový domov u dámy s upřímným úsměvem.
A ještě černobílá Natálka, která získala srdce své nové lidské společnice okamžitě a na první pohled.
Možná, že za tuhle dobrou zprávu vděčíme tak trochu i Santíkovi s Rózkou a jejich pozvání. Však se mě taky ti dva naši rošťáci ptali, jak je to možné, vždyť dřív i padesátiprocentní úspěšnost v umístění byla považována za velký úspěch. Popravdě řečeno nevím a napadá mě jediné, že snad v téhle nelehké době si chtějí lidé být blíž nejen k sobě navzájem, ale i k chlupatým miláčkům.
Poznámka: Fotografie nezletilé osoby je publikována se souhlasem jejího rodiče.
Honzo, gratuluji….
Dík, Tome, tohle se stalo podruhé za sebou, minule se po čase umístil i ten poslední zbylý kocourek, tak věřím, že tentokrát to dopadne podobně.
Jste úžasní! ♥
Kočky jsou úžasné:-)