Jan Fingerland – Hebrejky (recenze)
I ti, co mají povědomí o Bibli, asi tak úplně nevědí, kdo byla Lilit, Abíšag, Jael nebo třeba Jezábel. Autor nás seznamuje s Hebrejkami, i když – jak uvádí – všechny nebyly židovského původu. Nicméně židovské texty je zmiňují.
A právem.
I když je Bible plná spíše mužských postav, ženy v ní hrají nikoli druhé či třetí housle. Mnohdy to byly právě ony, které určovaly směr dějin. Nejen starozákonní Eva, jež dala ochutnat svému Adamovi jablko ze stromu poznání a důsledky jejího činu neseme všichni dodnes, ale mnohé další svým konáním daly dějinám směr či charakter. o němž dnes již víme jen velmi málo.
Dodnes se někteří domnívají, že výše zmíněná Lilit byla de facto první ženou, nabídnoutou Adamovi a že Eva, vytvořená z jeho žebra, byla až druhá v pořadí. Její stopa je dále patrná v dalších dějinách, kdy je líčena jako démon, který zabíjí novorozeňata a to chlapce do osmi dnů (pak jsou chránění obřízkou) a děvčátka do 20 dnů. Z toho plyne dodnes dodržovaný zvyk u chasidů, že poprvé stříhají chlapce až okolo 3 let věku. Lilit se totiž může splést a považovat hochy za děvčata, protože má zájem zejména o chlapce. Její přítomnost v dějinách je často zpodobňována jako had, který Evu přemluvil k utržení jablka ze zakázaného stromu.
Miriam, sestra Mojžíšova, je málo známou, avšak zcela zásadní hrdinkou příběhu. Nebýt jí, faraonova dcera by jen stěží nalezla košík s nemluvnětem, v němž byl její bratr a jen stěží by byl vybrán jako adoptivní syn a díky svým schopnostem to dotáhl až na toho, který vyvedl národ Židů do zaslíbené země. Spolu s bratem Aharonem sice tak trochu žárlili na přízeň, kterou Hospodin Mojžíšovi věnoval, ale po jeho důrazném upozornění, že Mojžíš je ten, kdo všechny povede, se nakonec poddali a nechali svého bratra dovést národ až na dohled země, která jim byla slíbena. Ani jeden z trojice sourozenců však do zaslíbené země nevstoupil a místo jejich posledního odpočinku není známo.
V záplavě žen v testu knihy ještě zmíním Marii z Magdaly, známou pod jménem Máří Magdaléna. V dneším pojetí je brána jako obrácená prostitutka, což ovšem nemusí bý pravda. Faktem zůstává, že byla Ježíši Nazaretskému velmi blízko. Až tak, že byla de facto první, komu se po svém zmrtvýchvstání zjevil. Její postava dává i dodnes námět k mnoha úvahám, ať je to třeba píseň Marty Kubišové nebo známému filmu Šifra mistra Leonarda, kde je považována za manželku Ježíše a matku rodu, který žije dodnes.
Autor Jan Fingerland ve své knize nešetří různými odkazy, ale současně i vtipem a lehkostí textu, který umožňuje i zcela neznalým biblické dějepravy vstoupit do dávných dějin a nalézat spolu s ním zajímavé osobnosti, které pomohly utvářet dávné dějiny, o nichž bychom měli mít aspoň základní přehled.
Vydalo nakladatelství Pražské příběhy v roce 2022
