Cash je král

Letošní všeobecně probírané okurkově letní téma hotovost x bezhotovost mne nakoplo, abych též přispěl svojí troškou do mlýna. Vlastní zkušeností, tedy vzpomínkou starou už nějakých 11 let. Tady je:

To je pořád přesvědčování, že peníze patří na bankovní konto a ne do štrozoku, ale zrovna tenhle víkend bych je tam docela rád našel. Vlastně tam i tam.

Tři velké britské banky v čele s RBS se od středy potýkají s „technickými problémy“. Přeloženo do pravdy = nefungují. Až 12 miliónů klientů nemá momentálně možnost převádět, posílat, přijímat platby po internetu, zjišťovat zůstatky, vybírat hotovost z bankomatů, platit kartami, no, vlastně se svými konty a penězi nemohou dělat nic.

Co mohou, to je zavolat na extra zpoplatněnou linku a tam si poslechnout povídku o technických problémech. A to bylo dost i na jinak klidné Angličany. Zejména, když mohli po celé dny v TV sledovat novou reklamní kampaň jedné z hříšných bank na téma superpohodlné bankovnictví, kde otec během cesty vlakem pomocí mobilu ležérně odešle příkaz a jeho dcera si tak může něco pěkného koupit na tržišti kdesi v Indii. Možná tím chtěl básník naznačit, do jaké země se klient v problémech dovolá, vytočí-li anglické telefonní číslo anglické banky.

A tak se dnes, poprvé v historii, otevřely pobočky bank i v neděli a úředníci za přepážkami se snaží postiženým zákazníkům skutečně pomoci. Jde to velmi ztuha, někde vůbec a zejména pomalu, úředníků i poboček během posledních let díky zavádění spolehlivých progresívních technologií kvapem ubývalo. A během pondělí prý bude celý systém uveden do pořádku. Jsem zvědav.

Každopádně tahle událost v praxi ukázala, jak jsme jako postmoderní společnost na těch „neviditelných“, ale všudypřítomných počítačových sítích životně závislí. Nechutně. Já vím, odborníci to říkají dlouho, ale zažít to na vlastní kůži je něco jiného.

Už teď je jasné, že to banky bude asi stát dost peněz. Lidé budou poprávu chtít kompenzace. Nejen za penále za nezaplacené účty, opožděné odjezdy na dovolenou a naopak problémy v cizině, nemožnost dobít si mobily, elektro a plynoměry, normálně si nakoupit nebo nevečeřet se v restauraci, ale třeba i za to, že zpočátku byli nevinní lidé u benzínových pump zadržování policií když si v dobré víře natankovali a následně neměli jak zaplatit.

To je v zemi, kde neexistují občanky a řidiči nejsou povinni s sebou vozit ani řidičák, k zadržení na několik hodin kvůli prokázaní totožnosti, se vším co musí zadržený strpět (vzorek DNA, otisky prstů…), důvod zcela běžný a pochopitelný. A určitě si dokážete představit spoustu dalších jinak naprosto nevinných situací, které se rázem staly průšvihem.

My jsme naštěstí několik dvacetilibrovek doma měli, ale spíš náhodou než promyšleně. I tak to naše plány na víkend narušilo, a to nemluvím o trvalých příkazech. No nic, štrozok to asi nebude, ale někde doma si odteď hotovostní „kápézetku“ uschováme.

A pro závěrečné odlehčení jen vtípek o setkání mocných naší virtuální současnosti, který jsem si vypůjčil ze synovcova FB konta:

Wikipedie: „Já VÍM všechno!“

Facebook: „Já ZNÁM všechny!“

Google: „Já NAJDU všechno!“

Internet: „Ale beze mě byste stejně byli všichni v řiti!“

Elektřina: „No, tak se uklidníme, ne?!“

Sdílet na facebooku

Tweetnout

Odebírat články