LGBTQIA: Je jich méně, než dlouhá zkratka naznačuje
Aktivistická lobby se snaží nadsadit počty lidí, kteří mají být zahrnuti v inkluzi.
Od 70. let minulého století přestávala být homosexualita úchylkou nebo poruchou, a přes odchylku se rychle stala alternativní orientací, legální a legitimní. Předchozí posměšné nebo lékařské výrazy byly nahrazeny eufemismy a cizími slovy. Pro homosexuála se uchytil výraz „gay“. Společenství homosexuálů se stalo „gay komunitou“, a i ta začala být vytlačována zkratkou LGB, vzniklou v 80. letech minulého století, brzy rozšířenou na LGBT (lesbian, gay, bisexual, transgender). Ve zmíněných letech byl homosexuální styk oficiálně dekriminalizován již skoro ve všech demokratických zemích, i když třebas v Irsku k tomu došlo v roce 1993 a v celých Spojených státech amerických až v roce 2003.
Jak se gay komunita emancipovala, rostly počty jejich příznivců i členů. The Merck Manual of Diagnosis and Therapy z roku 1987 již uvádí, že 5 % mužů jsou výhradně homosexuální během celého života. Přehnané odhady navázaly na klasické výzkumy sexuologů z první poloviny 20. století, včetně Magnuse Hirschfelda a Alfreda Kinseyho, kteří sami byli gayové a počty gayů výrazně nadsazovali. Široce citovaná Kinseyho studie z roku 1948 například zjistila, že 30 % amerických mužů se někdy účastnilo homosexuálních aktivit a 10 % jich bylo výhradně homosexuálních alespoň po tři roky svého života; u žen to byla údajně polovina (zde).
Rostly i počty dalších sexuálních orientací, jejichž zkratka se rozšířila o „Q“, které může znamenat queer (starší výraz pro gaye) nebo questioning (tzn. váhající ohledně orientace). Brzy následovalo „I“ pro intersex (dříve hermafrodit) a „A“ pro asexual, a někdy se přidává ještě znaménko plus na znamení mnoha dalších orientací: LGBTQIA+. Aktivisté přidávají další a další druhy orientací a pojmů, včetně polyamorous, pansexual, omnisexual, fluid, non-cisgender, genderqueer, non-binary, genderfuck, third gender, two-spirit, atd. (zde). Podíl lidí LGBTQ se údajně za minulých deset let v USA zdvojnásobil, brzy prý dosáhne 10% a dále poroste (zde). Skokově roste zájem o změnu pohlaví. Počet identifikujících se jako LGBT údajně roste s každou generací a z pravěkých hodnot kolem 1 % dosáhne 20 % (zde). Není lehké dojít k odhadu skutečného počtu těchto „menšin“, ale rozhlédnutí po našich příbuzných a známých naznačuje, že čísla budou nižší.
Nedávná studie zjistila, že čistě homosexuální respektive bisexuální orientaci má v americké populaci 2,6 % respektive 0,9 % mužů, a 0,9 % respektive 2,4 % žen (zde); Wikipedie pro zmíněné orientace v západních populacích uvádí 2 % respektive 0,5 % u mužů, a 0,5 % respektive 1 % u žen (zde). V Británii uvedlo v roce 2013 1,1 % lidí že jsou G nebo L, a 0,4 % lidí že jsou B (zde). Americká studie z roku 2000 zjistila, že 2,8 % mužů se identifikovalo jako G a 1,4 % žen jako L; zajímavé byly rozdíly podle místa bydliště, například v Los Angeles bylo 10 % mužů G, zatímco v Denveru jen 1 % (zde). Studie z roku 1999 ukázala pro USA 2.5 % mužů jako G a 1.4 % žen jako L (zde). Studie z roku 1993 psala o 1,1 % výhradně homosexuálních mužů v USA (zde).
Výše nalezené hodnoty dávají v průměru asi 2 % pro G muže, asi 1 % pro L ženy, a asi 1 % pro B u všech; to dělá 2,5 % LGB v populaci. Transsexuálů, tj. lidí „uvězněných v těle opačného pohlaví“, se rodí podle The Merck Manual of Diagnosis and Therapy z roku 1999 pouze 1 na 30 000 mužů a 1 na 100 000 žen, takže lidí skupiny T má být v populaci méně než 0,01%. Dětí s chromozomální poruchou vedoucí k obtížně určitelnému pohlaví, dříve hermafroditů, se rodilo 1 na 3000, ale s rozvojem prenatálních testů tento počet dále klesl; takže skupina „I“ (intersex) může představovat zhruba 0,01 % populace. Lidi zahrnutí ve zkratce LGBTQIA tak nepředstavují víc než asi 2,5 % populace. Kromě LGB se dají všichni ostatní početně zanedbat. Vzhledem k tomu, že B mohou žít tradičním životem, zbývají z LGBTQIA+ jen LG – 1,5 % celé populace – u nichž lze chápat usilování o jakási práva nebo inkluzi, avšak jen politicky aktivní gayové a lesby, představující malý zlomek LG komunity, vedou agresivní boj za tato práva.
Většina gayů a leseb se spokojuje se získanou rovnoprávností a žádné další požadavky nemá. Vidíme kolem sebe, že „normativním“ homosexuálům stačí spokojený život a nemají potřebu mávat praporem se svou orientací. Ostentativní svatební obřady a pochody hrdosti prosazují hlavně samozvaní vůdci a mluvčí, kteří často ani homosexuály nejsou. LGBT aktivisté, ať již progresivní homosexuálové nebo heterosexuální marxisté, postupovali stejně jako všichni levicoví aktivisté – na počátku pracovali na reformě jazyka. Vytvořili zkratku LGB, v níž gayové jsou skromně ukryti mezi lesbičkami a bisexuály, jako by lesbičky byly v čele emancipačního boje gayů, a jako by bisexuálové potřebovali bojovat za nějaká práva. Pak přidali transsexuály a hermafrodity, kterých je v populaci pouhých 0,01 %; hermafrodité i transsexuálové své tragické postižení a s ním spojené utrpení určitě netoužili vystavit na odiv, ale agresivní G se jich neptali; transsexuály přejmenovali na transgendery, a hermafrodity na intersexuály (což zní hezky internacionálně). Počet transgenderů se rozhodli exponenciálně zvýšit masově propagovanou změnou pohlaví u dětí; většina obětí této propagandy patří mezi LGB a ne mezi T. Směšné menšiny jako jsou exhibicionisti a fetišisti nebo strašidelné menšiny jako sadisti a nekrofilové písmeno nedostaly, avšak přidání „P“ pro pedofily je možná jen otázkou času. Další a další písmena mají vytvořit dojem, že normální lidé tvoří mizivou menšinu – Gaussovo normální rozdělení bylo prostě invertováno tak, že uprostřed má minimum a na okrajích maxima.
Navzdory své délce reprezentuje zkratka LGBTQIA pouze nepatrný zlomek populace – LG aktivisty. Při prosazování inkluze sexuálních menšin nejde o humanismus ale o prostředek k destrukci demokratické společnosti, stejně jako u všech změn prosazovaných progresivisty. Agresivní revolucionáři, ochotní spojit se třeba i s islámisty při uskutečňování svých marxistických vizí, usilují o likvidaci tradiční rodiny i tradiční slušnosti; uvolnit se má kontrola nad drogami, pedofilií a migrací, a naopak upevnit se má kontrola nad svobodou slova. Normativní gayové a lesby by se měli od LG aktivistů distancovat. Normální lidé, včetně normativních gayů a leseb, by se měli proti všem progresivistům začít bránit. Západní demokratická společnost je sice ohrožena východními komunisty a jižními barbary, ale progresivisté jsou jejími nejnebezpečnějšími nepřáteli.
