Nejde tu už o podporu vraždění Židů?
„Městský soud v Praze v pondělí zrušil zákaz propalestinské demonstrace, která se měla konat v Praze…“ Tvrdí přitom, podle mne alibisticky, že heslo „From the River to the Sea Palestine will be free“ může mít více významů.
Pokud vytrhneme palestinské heslo ze současného kontextu, může mít soud pravdu. Jenže v situaci, kdy Hamás dál plánuje útoky na Izrael, jde jen stěží předpokládat, že se na demonstraci sejdou lidé, kteří si přejí mír a soužití Židů s Palestinci ve dvou svobodných státech. Heslo v tomto kontextu jednoznačně říká, že cílem je Palestinský stát v hranicích „od řeky k moři“, což Izraeli nedává žádný prostor pro existenci.
Pan soudce se ve svém rozhodnutí odvolává na to, že v účelu shromáždění pořadatelé uvedli, že má podpořit zmíněné heslo „v jeho původní nenásilné podobě“. Skutečně tomu věří?
Představme si, že se někde v zapadlé hospodě uskuteční koncert kapely, jejíž členové budou mít po těle vytetované „hákové kříže“. Při zpěvu budou „hajlovat“, ale nebudou přitom vykřikovat „Sieg Heil“. Někdo aktivně přivolá policii, ale muzikanti se budou odvolávat na plakát, kde je uvedeno, že podporují „svastiku“ v její původní nenásilné podobě.
Pokud by podobný případ dostal na stůl Městský soud v Praze, rozhodl by stejně? Doufám, že ne, protože fašismus je mi stejně odporný, jako teroristické hnutí Hamás.
Pro zajímavost uvedu starší případ, jak málo stačí k tomu, abyste byli potrestání za „propagaci fašismu“. V září roku 2007 dostal fotbalista Pavel Horvát pokutu 200 000 Kč za to, že pozdravil fanoušky zvednutou pravicí. Znalec, který se k tomu tehdy vyjadřoval, uvedl, že fotbalista uvedl jen polovinu nacistického pozdravu, protože vztyčení pravice nedoprovázel verbálním projevem. Přesto byl potrestán.
A tak se mi nedivte, že mne při čtení té zprávy na Seznam.cz napadá otázka, kterou jsem uvedl v nadpisu: „Nejde tu už o podporu vraždění Židů?“ Teď ale nemyslím na ty, kteří by na zakázanou demonstraci přišli. Mám na mysli senát Městského soudu v Praze, konkrétně Štěpána Výborného, předsedu senátu.
Odpověď na tuto otázku zná jen pan soudce a Bůh. My se můžeme pouze domnívat. V každém případě, pokud tento rozsudek nezruší soudy vyšší instance, mám obavu, že byl „vypuštěn džin z láhve“.
Jde o klasický alibismus.
Všichni vědí, co to znamená.
Koneckonců heslo „vítězství zdar“ (sieg heil), je vlastně neškodné, kdo by si nepřál vítězství v čemkoliv, že?
Představa ubohých arabských občanů v pásmu Gaza naráží v konfrontaci s nenávistí k Židům která je za pomoci EU vtloukána malým dětem od mateřských škol. Pro ně je zabití Žida tím nejlepším, čeho mohou v životě dosáhnout. Za těchto okolností je jakákoli mírová smlouva nemyslitelná.