Dvě petice o Israeli a pásmu Gaza
V minulých dnech se v souvislosti se situací v pásmu Gaza objevily dvě petice, jež popisují stejný stav ze dvou různých úhlů pohledu. Nabízím laskavému čtenáři svůj pohled na obě
První byla zveřejněna a podepsána zhruba 80 intelektuály, mezi nimiž lze nalézt známé osobnosti, které často vystupují na veřejnosti a do jisté míry formují veřejné mínění (což je odpradávna úkol těch, kteří se tak nazývají). Její plné znění je možné přčíst zde. Podstatou této petice je kritika české vlády, jež dle autorů bezvýhradně podporuje stát Israel. Vyslovuje politování nad tím, že vůbec nebere ohled na osud miliónů občanů pásma Gaza, kteří jsou přímo ohroženi humanitární katastrofou. V bodu tři petice vyzývá mimo jiné k podpoře mezinárodního společenství ke spravedlivému vyrovnání mezi Israelci a palestinskými Araby a zajištění bezpečného soužití obou národů. Svůj postoj k této petici jsem si dovolil publikovat zde.
Dne 16.2.2024 byla na blogu idnes zveřejněná tzv. „Valentýnská deklarace“ (zde), jež se k tématu rovněž vyjadřuje a je jakýmsi protipólem v meritu postoje vlády České republiky k současné blízkovýchodní tragédii. I tutu petici podepsala řada veřejně známých osobností, kde vedle duchovních nalezneme i řadu jmen ze současné politické i kulturní scény.
Kdo sleduje média, nejspíše mu neušel ani rozhovor dvou velmi vážených představitelů katolické církve v České televizi, kteří oba stojí na pomyslném opačném pólu a kteří podepsali každý „tu svou“ petici. Pokud Vám to ušlo, nabízím odkaz zde. Doporučuji shlédnout.
1: Celý rozhovor je velmi kultivovaný a potěšující. Zejména proto, že oba, ač na pomyslných opačných stranách, nepotřebují toho druhého přesvědčovat o vlastní pravdě. Oba dva si toho druhého nejspíše skutečně váží (osobní vsuvka – já obou). V celém rozhovoru nezaznívají osobní útoky, naopak, oba tvrdí, že lze mít na věc různé názory, což však v žádném případě nezakládá nutnost toho druhého zadupat do země (měla by to být povinná podívaná pro naše politiky).
2: Oba se shodli na tom, že v pásmu Gaza je situace katastrofální a že tam umírá řada těch, kteří s běsněním dne 7.10.2023 nemají nic společného.
3. Na rozdíl od první petice však Marek Vácha uvádí dva zásadní argumenty. Petice č. 1 popisuje dle něj až situaci F, zatímco zcela pomíjí, že předtím byly situace A-E. Že současný stav nespadl z nebe, že měl nějaký „velký třesk“ , od něhož se vše dále odvíjí. Druhým argumentem je, že tedy co má Israel dělat? On se svou zkušeností genocidy, která je mu nyní falešně a svým způsobem chucpe připisována (což odsoudila i v rozhovoru zmíněná paní Eva Erbenová, občanka Israele, která přežila holocaust a Osvětim). Marek Vácha opakovaně klade zcela zásadní otázku, jak chcete jednat s někým, jehož jediným a opakovaně deklarovaným cílem je vás zničit, vyhubit? Což se ostatně dne 7.10.2023 dělo.
4: Argument pana biskupa Malého, že západní demokratický svět nabádá Israel k umírněnosti, považuji za poněkud naivní. I v minulosti naší země jsme byli nabádáni, abychom nedráždili svého geografického souseda, dokonce nám byla ubrána část svrchovaného území k uklidnění situace. Výsledek netřeba komentovat.
Jsem si jist, že ani jedna ani druhá petice na situaci v Předním východě nezmění. Přesto jsou užitečné, protože lze na nich vysledovat složitost světa, kde i moudří lidé nevědí, co dělat. A druhým přínosem je fakt, že i přes zásadní rozdílnost názorů lze toho druhého mít stále v úctě, i když s ním momentálně vůbec nesouhlasím.
Všechna čest kardinálu Dukovi i knězi Marku Váchovi za jednoznačnou podporu Izraeli. Pro mnoho lidí je obtížné se zorientovat a rozhodnout, zda je v právu tzv. trpící palestinský lid nebo tzv. židovský agresor. Že jde o nelehký úkol dokresluje i fakt, že sama citovaná izraelsko-česká publicistka Eva Erbenová obviňovala na počátku této války Izrael. K jejímu obratu asi nepřispěla jen moje kritika (zde), ale i proizraelský postoj české veřejnosti, jemuž byla za svého současného pobytu v Praze vystavena.