Na památku vtipného polyglota

Polské město Grajewo se v roce 1888 nacházelo v Ruském impériu, většinová populace tam ovšem byla židovská, nejvíc obyvatel bylo „Litvaků“  (litevských židů). A právě tam se 13. dubna 1888 narodil vnuk pitěrského rabína Emanuel Olsbenger (Olsvanger), žurnalista, folklorista, sběratel jidiš anekdot a písní, básník, sionista, překladatel, lingvista…

Emanuel ovládl na dvě desítky jazyků (hebrejštinu, litevštinu, polštinu, ruštinu, němčinu, italštinu, latinu, islandštinu, japonštinu, sanskrt, angličtinu, francouzštinu, španělštinu, ladino, jidiš, esperanto…), v různých jazycích psal a publikoval, z mnohých překládal. Působil v Rusku, v Litvě, v Polsku, v Německu, v Rakousku i ve Švýcarsku, až se v roce 1933 vystěhoval do Jeruzaléma, ale i nadále cestoval po světě, navazoval kontakt s židovskými komunitami v Indii, Japonsku, jihovýchodní Asii i Africe,

Přestože svou disertaci psal na téma židovského pohřbívání, byl známým humoristou a mimo jiné i autorem a vydavatelem prvního izraelského komiksu. A taky vtipálkem. V Izraeli prý vyplňoval formulář, kde úřad vyžadoval, aby jméno nenapsal hebrejským písmem (úředník asi chtěl psané latinkou), vyplnil jej tedy sanskrtem. Když v jeruzalémské kavárně Hermon strávili hodinu společného mlčení s poetou ben Jitzchakem, obrátil se na básníka: „Myslím, Avrume, že tohle téma už jsme vyčerpali, pojďme mlčet zas o něčem jiném!“

Emanuel Olsbenger zemřel v roce 1961 v Jeruzalémě a je pohřben na tamním hřbitově Har ha-Menuchot.

A protože by dnes měl narozeniny, věnoval jsem mu krátkou vzpomínku a tuhle písničku: