Hrdinství učitelské rodiny

Pro většinu z nás je rodina nejdůležitější. Přesto se najdou lidé, kteří si na první místo postaví jiné hodnoty. Ohlédnutí za lidskými osudy v těžkých dobách nám pomáhá pochopit vyšší princip.

Jan Zelenka se narodil 3. března 1895 v Kamenném Újezdu do učitelské rodiny, jako nejstarší z pěti sourozenců. Stal se rovněž učitelem. Začínal na obecní škole v Praze – Liboci, kde hrál za Hvězdu Liboc a cvičil v místním Sokole. Na plese v Lidovém domě se seznámil s o šest let mladší Františkou Hoffmannovou, pozdější manželkou. 26. října 1922 se s ní oženil v bazilice Svaté Markéty Antiochijské v Praze 6 – Břevnově a 12. srpna 1923 se jim narodil syn Jan Radovan Milíč Zelenka. Jako učitel působil od roku 1925 v Sudetech v Severních Čechách. Po uzavření Mnichovské dohody se rodina přestěhovala zpátky do Prahy.

Za druhé světové války nastoupil Jan Zelenka jako řídící učitel do školy v Praze-Vršovicích. Historik Jaroslav Čvančara uvádí, že podle svých kolegů žáky nejen učil, ale vštěpoval jim i morální hodnoty do života. Patřil k aktivním účastníkům odboje. V roce 1941 se podílel na vzniku organizace Jindra (později nazývaná Jindra-Vaněk), jejíž příslušníci se rekrutovali ze Sokola. Skupina měla za úkol zpravodajskou, propagandistickou a sabotážní činnost. Jan Zelenka po rozpuštění Sokola společně s Jaroslavem Pechmanem založil skupinu Říjen. Používal krycí jména. Jedno z nich bylo Hajský, které si vybral podle obce Háj u Duchcova, v které pobýval před válkou.

Od jara 1942 spolupracoval s parašutisty, kteří se podíleli na odstranění Reinharda Heydricha. Aktivně pomáhal zejména s vyhledáváním konspiračních bytů. Předával jim informace od svého bývalého žáka Františka Šafaříka, který pracoval na Pražském hradu v hospodářské správě. Týkaly se Heydrichových zvyků, například kdy, kudy a kam jezdí. Zelenka měl ke Gabčíkovi a Kubišovi důvěrný vztah a z archivů vyplývá, že věděl jako jeden z mála o tom, co chystají.

Po Heydrichově smrti byl prozrazen jedním z parašutistů Karlem Čurdou, který dobře o aktivitách Jana Zelenky věděl. Gestapo se ho pokusilo zatknout den před útokem na pravoslavný kostel sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, kde se parašutisté ukrývali. Do bytu Zelenkových vtrhlo v ulici Biskupcova č.p.1837/4 na Žižkově v Praze 3 dne 17. června 1942. Jakmile německé komando vyrazilo dveře, zamkl se v koupelně, kde se mu podařilo spolknout tabletu kyanidu draselného. Poté Zelenka zvolal: „Pánové, nestřílejte! Vycházím ven. Jsem neozbrojen.“ Nato otevřel dveře, vyšel a padl mrtev k zemi.

Zelenkova manželka Františka se při zásahu nacházela v bytě. Prudký útok gestapa ji překvapil, až dostala šok. Možná proto připravenou tabletu nebyla schopna spolknout. Vyšetřující z ní nedostali ani slovo. Nakonec byla popravena 24. října 1942 v Mauthausenu s řadou ostatních odvážných Čechů.

Syn Milíč byl v ten den ve škole. Přes jednoho spolužáka dostal varování o tom, co se doma stalo a že je hledán gestapem. Odešel do Krčského lesa, kde se otrávil tabletou se stejným jedem jako jeho otec. Jeho tělo nalezlo zklamané gestapo večer.

Na domě v ulici Biskupcova č.p.1837/4 na Žižkově v Praze 3 byla umístěna pamětní deska, která statečnou rodinu připomínala. Skládali se na ni žižkovské ženy České strany národně sociální v roce 1946. V době natáčení dvacátého třetího dílu dokumentárního seriálu České televize „Heydrich – konečné řešení“ v roce 2011, byla pamětní deska z domu odcizena, patrně proto, že byla z bronzu. Jak smutně konstatoval historik Jaroslav Čvančara: zloděj ji bez problému prodal ve sběrných surovinách. Naštěstí v roce 2012 byla rodině Zelenkově a Rutově, která také s přípravami operace Anthropoid pomáhala a zemřela, odhalena deska nová.

Jméno Jana Zelenky – Hajského dnes také připomínají názvy některých ulic na pražském Žižkově, v Háji u Duchcova a v Duchcově. Jedna z organizačních složek České obce sokolské nese název Zelenkova župa.

Každý se snaží ochránit své nejbližší. Rodina je nejdůležitější. Přesto se najdou lidé, kteří dokáží na první místo postavit lásku k vlasti a obětovat se pro jiné. Otec Jan Zelenka se synem Milíčem se otrávili, protože se obávali, že by nevydrželi mučení. Jinak by mohli prozradit další spolupracovníky a nepřímo tak způsobit jejich smrt. Obětovali své životy bez váhání. Nejsou proto o nic menší hrdinové než parašutisté, kteří padli při útoku německých ozbrojených složek na pravoslavný kostel sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici

Text na pamětní desce v ulici Biskupcova č.p.1837/4 na Žižkově v Praze 3:

„V tomto domě žili: Jan Zelenka-Hajský, řídící učitel s manželkou Františkou a synem Milíčem. Poštovní úředník Václav Ruta s manželkou Marií a synem Jiřím. Za svou činnost v odboji statečně zemřeli: Jan Zelenka se synem 17. června, ostatní 24. října 1942. Nezapomeneme!“

Psáno v roce 2020 pro blog iDNES.cz a v květnu 2024 upraveno pro Seznam Médium a Blogosféru

Zdroje:

Sdílet na facebooku

Tweetnout

Odebírat články