Ukrajina bojující o holou existenci bez patosu a zveličování
Příběhy statečnosti, zbabělosti, rozsáhlé korupce i ruských zločinů včetně únosů dětí. Šestice zpravodajů České televize nabízí objektivní kritický pohled též na slabiny Ukrajiny bránící se nevyprovokované ruské agresi.
O tom všem je pozoruhodná kniha Zápasící Ukrajina s podtitulem Zpráva o stavu země a lidí, kterou vydalo nakladatelství Argo. Směs mnoha zajímavých příběhů místních obyvatel, kteří v této zemi žijí a prožívají s ní dobré i zlé. Nic nebývá černobílé a to platí i pro tuto nešťastnou zemi zákeřně napadenou agresivním sousedem.
Je dobře, že v díle jsou zmíněny i problémy se kterými se Ukrajina potýká, například rozsáhlá korupce, jež je patrná i v armádě. Tu ostře tepe dlouholetý voják oddaný své vlasti Jevhen, který se kvůli závažným selháním pouští do velení všech stupňů a také do prezidenta Volodymyra Zelenského. Rovněž problémy s útěkem mužů do zahraničí před službou v armádě jsou skutečností, o níž je třeba otevřeně mluvit. Nicméně masivní úplatkářství je i problémem Ruska a rovněž z něj už uprchly miliony mužů před mobilizací a povolávacími rozkazy do armády.
Většina Ukrajinců však miluje svou vlast a chce za její svobodu bojovat. To se týká přitom i těch ruskojazyčných z Východu země. Většina z nich zdůrazňuje, že se cítí Ukrajinci, ruskou okupaci odmítají, ale nechápou, proč by se měli vzdát ruštiny, kterou považují za svůj jazyk. Otevřeně proruských zrádců je na východě země jen menšina obyvatel.
Velké množství Ukrajinců brání svou napadenou vlast a statečně bojuje proti agresorovi. O vojenskou službu je mezi nimi zájem i z důvodu lákavých finančních odměn, které výrazně převažují běžné ukrajinské platy. Zajímavá je příhoda jistého mladého Ukrajince, který chtěl rovněž kvůli penězům narukovat, přičemž předtím nebyl odveden do armády kvůli špatnému zdravotnímu stavu. Naštěstí narazil na rozumného důstojníka, který mu vysvětlil, že životnost takových jako on, je na frontě asi půl hodiny.
Ostatně, kdyby Ukrajinci ve velkém bojkotovali rukování do armády, tak už by Rusové dávno dosáhli polských či slovenských hranic. Ti však už více než dva roky marně usilují o zásadní zvrat a ztratili přitom již přes půl milionu vojáků.
Podány jsou rovněž další důkazy o tom, že Ukrajina se stala obětí ruské agrese už v roce 2014 a to nejen kvůli okupaci Krymu. Do Doněcké a Luhanské oblasti už tenkrát vtrhly regulérní jednotky Ruské armády, které zde měly rozhodující podíl na zřízení separatistických republik. Bez nich by tento plán ztroskotal.
Zajímavý je příběh Oksany, která patřila k matkám, jejíž děti byl uneseny do Ruska. Její dceru Jevu odvlékl do Ruska bez jejího vědomí její bratr. Nakonec se ji podařilo dívku dostat domů na Ukrajinu, nicméně mnozí jiní rodiče toto štěstí neměli. Oficiálně je takových odvlečených dětí kolem 20 tisíc, ve skutečnosti však mnohokrát víc, mluví se až o dvě stě tisíci ukrajinských dětech zavlečených do Ruska, které jsou vystaveny brutální rusifikaci. Jsou například nuceny zpívat každý den ruskou hymnu, je jim zakazováno mluvit ukrajinsky, jsou bity za drobné přestupky atd. Podobnost s dobou nacistické okupace, kdy byly české děti posílány do uvědomělých německých rodin na převýchovu a poněmčení je více než zřejmá.
Reportáž o tom jak Rusové na Ukrajině loupí a rabují, mimo jiných také obilí, si zaslouží samostatný článek.
Jedná se o skvělou knihu, která si na nic nehraje ve stylu padni, komu padni. Její hlavní předností je autentičnost. Jsou v ní příběhy místních lidí, kteří na Ukrajině žijí a říkají, co si myslí. Jejich vyprávění zaznamenali autoři, kteří v této zemi pobývali a poznali ji. Nutno říci, že Ukrajincům za jejich i negativní mínění žádné postihy nehrozí. V tom je velký rozdíl proti Rusku, kde se jeho obyvatelé bojí nahlas říkat, co si myslí a být kritičtí k válce na Ukrajině, protože jim za to hrozí mnohaletá vězení.
Při čtení knihy si člověk uvědomí vděčnost za život v míru, a uvědomí si, že ne zase tak daleko od našich hranic jsou na tom lidé podstatně hůř. Nemají jistotu, že přežijí další den, že nepřijdou o své blízké, že rakety či bomby jim nezničí jejich majetky atd.
Knize nelze celkem nic vytknout, snad jen možná absenci jmenného rejstříku pro větší přehlednost, ale to je skutečně jen zanedbatelná drobnost.
Zápasící Ukrajina
(Zpráva o stavu země a lidí)
kolektiv autorů
Vydaly nakladatelství Argo a Česká televize
Praha 2024
hodnocení: 95%
Clánek dnes zveřejnil pan Neff na NP. Je neskutečné jak diskutující pana autora dehonestují. Pomalu se ptám, zda se u diskutujícíh jedná ještě o lidské bytosti nebo o nějaké KI-troly.
Doporučuji na Neviditelném psovi diskuse úplně ignorovat.
Jenže když tam člověk sem tam nepostaví protinázor tak se ani nezamyslí – i když šance jsou minimální
Zdravím, paní Rybnická. Sám pan Neff mi kdysi napsal, že diskuse tam nečte. Dle mého názoru je tam cca 10-15 jmen, které se stále opakují. Frustrovaní jedinci, kteří jsou plní žluči a hnoje, který potřebují vypustit. Musejí mít trauma v neděli, protože ten den nic nového není a už se třesou na pondělí na novou várku. Milují pana V.Vlka, který zůstal zasunutý v době odsunu sudetských Němců a pak několik dalších katastrofistů. Diskuse na NP není nijak kontrolována, takže akční pan Šejna si tam dovoluje mnohem více, než na idnes, kde ví, že by byl záhy vyřazen, pokud by se… Číst vice »
Děkuji pane doktore. Zkusím to. Ráda čtu Váš blog a ostatní autory. Věřím že v Ostravě nemáte takové katastrofy s vodou jako my v jižním Německu a přji i nadále hodně zdaru..
Vidím to na netu, děsivé….Jsem teď mimo domov, ale nejbližší řeka Odra je asi 6 km od nás a to ještě bydlím na kopečku. Takže jsem v klidu.
Dík za tip, Honzo. Čtu teď Válečný deník od J. Malaquise, jsou to záznamy Poláka, Žida, který se před 2. sv. válkou přestěhoval do Francie a narukoval do armády, která se chystá na německý vpád. Zajímavé a velmi autentické čtení.