Dítě jako kondiční pomůcka
Během svých pražských procházek potkávám lidi, kteří své dítě používají jako sportovní náčiní či kondiční pomůcku.
Sám už, kromě chůze, žádný sport aktivně neprovozuji, a na kondiční cvičení a tréninky už jen vzpomínám. Zvedání činek, kliky, či žabáky, nic z toho mne nikdy nebavilo a dělal jsem to jen proto, abych mohl být užitečnou součástí týmu.
Poslední rok chodím pravidelně s vnučkou na procházky kolem přehrady v Hostivaři. Potkávám tam maminky, které s dítětem v kočárku nechodí, tak jako já, ale běhají. Jednou jsem viděl dokonce supermámu. Běžela s dvojkočárkem, ve kterém před sebou tlačila krásná dvojčátka.
Na pravidelné trase zdolávám i dva kopečky. Jsem rád, že je směrem nahoru zvládám bez infarktových stavů. Směrem dolů mám občas strach, aby mi nezačaly hořet brzdy, jak to občas vídám v F1.
Sportující maminky tyto kopečky svižně vybíhají i s kočárkem. Jejich dítě, tak jak roste a přibírá na váze, je zárukou, že si postupně zvyšují zátěž. Nahoru běží svižně, dolů ještě svižněji a brzdy přitom nezahřívají.
Se zájmem sleduji, jak se přitom tváří ty jejich „kondiční pomůcky“ v přibližovadlech na třech či čtyřech kolech. Většina z nich klidně spí, a ty, co jsou vzhůru, si ten cvrkot nadšeně užívají.
Naši vnučku její máma občas také důkladně provětrá. Nasadí si kolečkové brusle a vyrazí i s malou v kočárku kolem přehrady. To je pak, panečku, teprve fičák.
Víte, co je na tom nejzajímavější? Nikdy takto nevidím běhat žádné tatíky a dědy. Někdo možná bude tvrdit, že jsme pohodlní a naše děti zanedbáváme.
Není to ale vůbec pravda. My jsme jen mnohem zodpovědnější a umíme si představit, co vše by se našim dětem mohlo stát. Proto jezdíme s kočárky pomalu a bezpečně. Přitom už nemůžeme dočkat, až ty naše ratolesti ještě trochu povyrostou a my je pak vezmeme někde na motokáry nebo na poníka v jízdárně.
Teď ale vážně. Smekám před ženami, které umí spojit dobré s užitečným. Obdivuji jejich snahu udělat maximum pro co nejlepší postavu, kondici a zdraví. Pánové, nemysleme si, že to dělají kvůli nám. Potřebují se hlavně líbit sobě, protože těhotenství ani kojení štíhlé postavě, kondici a zdraví moc neprospívá.
Nezapomínejme proto našim ženám každý den upřímně a opakovaně připomínat, jak jsou krásné. Je přitom jedno, zda jsou těhotné, krátce po porodu, nebo už jsou dokonce přičiněním svých dětí babičkami. Každý věk má svou krásu a my jsme blbí, pokud ji přehlížíme a neradujeme se z ní spolu s nimi.
Teď mne napadá, že když během těch dvou pravidelných procházek nachodím s kočárkem patnáct kilometrů, tak vlastně i já tu naši vnučku používám jako kondiční pomůcku.
Až ještě trochu povyroste, tak jí musím poděkovat, že se už od svého narození stará i o moji kondici.
