Gavrilo Princip zavraždil arcivévodu usilujícího o mír a přispěl k hrozné válce
Odsouzeníhodný teroristický čin, při kterém zahynuli arcivévoda František Ferdinand d’Este a jeho manželka Žofie, nakonec vedl k první světové válce. Velký podíl na rozpoutání vojenského konfliktu mají také Rusko a Srbsko.
To muselo být dílo šílence. Před 110 lety byli 28. června 1914 v Sarajevu zavražděni srbským teroristou Gavrilo Principem rakouskouherský následník trůnu František Ferdinand d’Este a jeho žena Žofie pocházející z českého hraběcího rodu Chotků. K vrahům patřili příslušníci organizace Mladá Bosna, kteří byli řízeni přímo ze Srbska tamním šéfem vojenské rozvědky a vůdcem nacionalistické skupiny Černá ruka Dragutinem Dimitrijevičem. Ten zosnoval více teroristických útoků, mimo jiné v roce 1911 naplánoval nezdařený pokus o atentát na císaře Františka Josefa I. Jejich cílem byl vznik velkého Srbska s odtržením Bosny a Hercegoviny a dalších jihoslovanských území od habsburské monarchie. Bosna a Hercegovina s metropolí Sarajevo byla Rakouskem-Uherskem anektována v roce 1908. O tom, že velká část Bosňanů s však vládu Vídně tolerovala, svědčí i fakt, že Princip a jeho druhové byli po vraždě lynčováni místními obyvateli.
V knize Vražda arcivévody uvádějí její autoři, že Rusko o teroristických útocích plánovaných Srbskem vědělo a podporovalo je. I z toho důvodu patřilo k viníkům první světové války.
Pamatuji si, že v dějepise na základní škole nám učitelka, tuším že se jmenovala Jitka Muroňová řekla, že atentát na arcivévodu Františka Ferdinanda byl chybou, protože dotyčný usiloval o přeměnu Rakouska-Uherska ve federaci rovnoprávných národů. Ano, to je pravda. Následníka trůnu inspirovala návštěva Spojených států amerických a jejich státní řízení, které hodlal aplikovat i na habsburskou monarchii, něco ve stylu Spojené státy Velkého Rakouska. Viděl v tom jedinou šanci, jak ji zachránit před rozpadem.
Jenomže právě to mohlo podle Wikipedie Dimitrijevičovi vadit. Kdyby se totiž arcivévodovi povedly uskutečnit uvažované změny a důsledně federalizovat Rakousko-Uhersko včetně udělení autonomie jižním Slovanům, tak by cesta k velkosrbskému snu bělehradských radikálů byla hodně ztížena.
Atentát respektive zbabělá vražda následníka trůnu a jeho manželky nakonec umožnila spustit válečný mechanismus. Přitom arcivévoda František Ferdinand byl v monarchii hlavou tzv. mírové strany. Odmítal válku proti Srbsku a především proti Rusku. „Nikdy nepovedu válku proti Rusku. Obětuji všechno, aby k ní nedošlo, protože tato válka by skončila buď svržením Romanovců nebo Habsburků – anebo možná i svržením obou dynastií,“ tvrdil arcivévoda. Později se ukázalo, jak prorocká slova to byla. Ve svých dopisech také zdůrazňoval, že Conrada je třeba držet na uzdě. Směřovalo to k náčelníkovi generálního štábu rakousko-uherské armády Franzi hraběti Conradu von Hötzendorfovi, který patřil k stoupencům tzv. válečné strany, jež prosazovala válku se Srbskem. Paradoxem je, že k jeho funkci mu v roce 1906 pomohl sám František Ferdinand, který se později stal generálním inspektorem rakousko-uherské branné moci.
V jeho osobě pak ztratila mírová strana svého hlavního představitele a cesta k válce byla otevřena. Von Hötzendorfovi už nic nebránilo v jeho úmyslu napadnout Srbsko. Domníval se, že půjde o krátkodobé lokální střetnutí, velmi se však zmýlil. Je paradoxem, že světový válečný konflikt s miliony mrtvých se rozpoutal po vraždě člověka, který válčit nechtěl a usiloval o zachování míru. Spouštěcích mechanismů bylo víc, nicméně Rusko a Srbsko mají také svůj podíl na vyvolání první světové války.
V současné době i mnozí Bosňané považuji Principův čin za terorismus a vraždu. Z místa činu v Sarajevu byla sejmuta pamětní deska oslavující čin srbského nacionalisty a nahrazena tabulkou s informativním historickým textem. Odstraněny byly i další artefakty velebící tento zločin. Sarajevské muzeum let 1878 – 1918 připomíná pozitivní záležitosti, kterými přispěla rakousko-uherská vláda k rozvoji Bosny a Hercegoviny. K vidění jsou zde i voskové figuríny Františka Ferdinanda a jeho manželky Žofie.
Zdroje:
Vražda arcivévody, Greg King a Sue Woolmansová, nakladatelství Bourdon, Praha 2017
https://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Ferdinand_d%27Este
https://cs.wikipedia.org/wiki/Atent%C3%A1t_na_Franti%C5%A1ka_Ferdinanda_d%27Este
A to všechno jen proto. že se Leopold Lojka, šofér auta s následníkem trůnu v Sarajevu nebyl včas informován,. že po prvním, nezdařeném atentátu o pár hodin dříve změnili organizátoři cestovní trasu. Odbočil někde původním směrem a když to spolucestující okamžitě poznal, pokusil se zacouvat Jen čirou náhodou v místech, kde stál Princip, který se sám později divil, že vše „tak dobře“ vyšlo. Lojka byl za své služby odměněn císařem hospodou v Brně ,zemřel v Brně a je pochován na Ústředním hřbitově.
Auto ostatně následníku trůnu. propůjčil hrabě Harrach.
Prameny publikace Jiří Skoupý, Brno.
V historii je úvaha co by bylo kdyby docela ošidná. Nicméně idea federace střední Evropy by byla nejspíše dobrým krokem. Museli jsme čekat dalších 100 let na její uskutečnění. Ty miliony mrtvých byly zbytečným masakrem.