Na maso se za komunistů stály mnohahodinové fronty, byla to katastrofa
Při měnové reformě v roce 1953 byl sice zrušen prodej na lístky, zásobování obyvatelstva potravinami i spotřebním zbožím však bylo nadále tragické. Hodně málo bylo v obchodech také masa a nic na tom nezměnil ani slib vrchního komunisty.
Brněnský spisovatel Čestmír Jeřábek si do svého deníku ( v knize strana 258) před 70 lety 28. května 1954 poznamenal. „Zoufalá situace v zásobování masem. V pátek a sobotu fronty před masnami – jedna naše známá stála čtyři hodiny na kousek hovězího. Drůbež žádná, také kůzlata letos skoro vůbec nebyla.“ O několik dnů později 6. června přidal. „Předevčírem dopoledne jsem viděl na Zelném trhu před masnou frontu žen, některé seděly na donesených židlích a čekaly, až se odpoledne začne prodávat maso. Někde prý stojí fronty už od čtvrté hodiny ranní. Zdenka (manželka, pozn. autora) dnes oběhla tři řeznické krámy, nežli sehnala na neděli několik úkrojků masa.“
Před rokem při komunistickém hospodářském krachu s navazující měnovou reformou v červnu 1953 bylo zrušeno vázané hospodářství, což znamenalo, že vybrané druhy zboží bylo jenom na příděl prostřednictvím lístků. Špatné poměry v dodávkách mnoha druhů zboží se však ani v následujících letech nezlepšily.
Důkazem byl též značný nedostatek masa a masných výrobků. Bylo jej pořád málo, a tak v restauracích se zaváděly tzv. bezmasé dny, kdy se vařilo bez masa a kterých stále přibývalo. Situace v zásobování masem byla tragická a tak sám nejvyšší komunista prezident Antonín Novotný někdy začátkem šedesátých let pronesl slavnou větu: „Maso bude v brzku.“ Jaksi ovšem pořád nebylo, a tak se lidé začali ptát, kde to brzko leží, že by si tam pro to maso zajeli. Ono to ovšem nebylo jen o zásobování masem, ale i mnohé další produkty nebyly za vlády rudé tyranie a mrzké lůzy v obchodech k dostání. Příčinou bylo víc, ale hlavní byla ta, že se výroba řídila podle plánů a nikoliv podle potřeby trhu. Přednost navíc dostalo budování těžkého průmyslu, oceláren a hutí a to ostatní se zanedbávalo.
Spisovatel Jeřábek napsal ještě takové zajímavé přirovnání. V roce 1954 bylo devět let po válce, což by odpovídalo roku 1927 v případě předchozí první světové války. Vzpomínal, jak ve dvacátých letech rostly v Brně nové ulice a celé čtvrti, stavělo se moderní výstaviště a obchody byly plné zboží. O prázdninách tehdy cestoval do Francie za pakatel. A dodal, že nyní se pracujícím nabízí čtrnáctidenní zájezd do Bulharska za 3500 korun a to ještě pouze na doporučení závodní rady. Průměrný měsíční plat činil v čtyřiapadesátém roce 1181 korun.
To jsou jenom další fakta, která potvrzují proslulý citát Sira Winstona Churchilla blahé paměti. „Kdyby byli komunisté na Sahaře, bude i písek na příděl.“ To je naprosto výstižné!
Zdroje:
V zajetí stalinismu Z deníků 1948 – 1958, Čestmír Jeřábek, nakladatelství Barrister & Principal, Brno 2008
https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/cena-vajec-a-jeji-vyvoj.A120327_153531_ekonomika_fih
https://www.stoplusjednicka.cz/s-konzumem-na-vecne-casy-jak-vypadaly-obchody-za-socialismu-co-v-nich-bylo-k-dostani
Maso bude! Jak se nakupovalo v letech, která ještě pamatujete | Plus (rozhlas.cz)
Antonín Novotný citát: „Maso bude vbrzku.“ (citaty.net)
Kdyby byli komunisté na Sahaře, byl by i písek na příděl. (azcitaty.cz)
