Československo a Ukrajina – jde jen o sféru vlivu
Podobnost s událostmi roku 1968 u nás a na Ukrajině z roku 2022 není čistě náhodná. Je to pořád stejná obehraná písnička.
Ruští lidé obrazně řečeno žerou hlínu. Mnozí ani nevědí, co je to splachovací záchod, o vyasfaltovaných komunikacích ani nemluvě. Ale jsou ve své většině zfanatizovaní a cítí se býti hrdými Rusy. Nic proti tomu, ale ať si to nechají doma a nesnaží se to tahat za hranice.
Oni by se mohli se svou rozlohou a nerostným bohatstvím mít ekonomicky moc dobře. Jenže to oni neumí. Museli by se zařadit mezi ostatní normální národy a férově soutěžit na hospodářském poli. Pokud nechtějí, a chtějí tam mít pár oligarchů, kterých se ostatní buď bojí, nebo je uctívají jako bohy, je to zase jen a jen problém Ruska. A pokud chtějí, ať si ho nechají.
Jenže problém Ruska je ten, že se nechce pozvednout, ale chce, aby jejich bída byla i jinde. Tak nemohli přenést přes srdce, když jsme se pokusili v roce 1968 jít svou vlastní cestou (která by stejně skončila špatně, ale to je o něčem jiném). Tak se nemohou smířit s tím, že by Ukrajina mohla vykročit k demokracii a volné hospodářské soutěži, která nakonec vede k prosperitě. Ruští vládcové se zalekli, že by nákaza mohla proniknout až k nim. Zbytečně, říkám já. Ruská povaha, jako národa, nic takového nechce. Oni chtějí jen jediné – ať se jich každý bojí. A ať si každý uvědomí, že Rus je něco víc, než jiný národ. To ostatně dali najevo už v době, kdy se vážně uvažovalo o jejich vstupu do NATO. Ztroskotalo to na tom, že by Rusko bylo členem jako každý jiný a nemělo by žádné privilegované postavení, jak požadovalo.
Rusko je prostě nemocná země a není vnitřní vůle se z toho nějak léčit. Věřím průzkumům veřejného mínění, které hovoří o tom, že dobrých 70% národa podporuje současnou věrchušku. Něvěřím těm volbám s výsledkem přes 90%.
Kdo vzhlíží k této zemi s jakýmkoliv obdivem, úctou, omluvou nebo pochopením, pro toho je ten výraz pana Foltýna (jiné pojmenování pro prase ženského rodu) naprosto správný.
Chyba nastala v roce 1917 a to nedůsledností carské policie, která měla tu smečku bolševiků zahnat někde do jámy v čele s Uljanovem a nemilosrdně postřílet. Dějiny světa by byly jinde. Bohužel se řídila humanismem, že za opačný názor není třeba ihned vraždit, což Lenin dělal naprosto běžně….
Důsledky absence demokracie jsou patrny dodnes a je otázka, jestli někdy nastane aspoň náběh k ní.