Dalekohled

Devadesátky, divoká léta tady…. Ale i jinde v Evropě, což se možná zapomíná.

Úmyslně nebudu říkat den, měsíc ani rok, kdy se to stalo, ale stalo, věřte mi.

Naši bojovali ZA MÍR Evropy a světa, ač se to dnes neví nebo zapomíná….

Jedno krásné ráno nad Balkánem jsem přišel jako důstojník českých sborů na hlídku a nalezl našeho vojáka spícího. Průser, že jo. Ale byl to nakonec průser na druhou. U krku měl odříznutý dalekohled.  Ještě jsme ani nezačali vyšetřování a přijel k nám džíp bosenských Srbů.

No, nebylo to jednání lehké. Dalekohled vrátili okamžitě, ale vezměte v potaz, že my nebyli jejich nepřátelé de juire, ale de facto podle stanovisek naší vlády ano. Ale podle všech ustanovení OSN a i NATO jen neutrální silou.

Vykládejte jim to. Já s nimi jednal. A víte co, jejich největší starostí bylo to, aby z toho incidentu  neměl nějaký problém ten zaspavý voják na hlídce… (měl, letěl okamžitě domů, trestný čin na krku).

Vrátili nám tehdy dalekohled a oznámili zhruba toto: Vy nejste naši nepřátelé, kdybychom chtěli, podřízli bychom ho. Ale, my chceme. abyste kurva (a to jen jedno slovo překládám) pochopili konečně, že my už tady tisíc let bráníme Evropu proti muslimům a najednou, když to děláme dál, tak my jsme ti špatní. To byl jejich vzkaz. Byl jsem jen kapitán, předal jsem dál.

Mockrát jsem o tom přemýšlel a snažil se být neutrální. Tak, jak mi velel mandát, se kterým jsem tam byl. Tohle není obhajoba zvěrstev, která se tam stala a pořád jsem pyšný, že jsem byl součástí sil, které snad zabránily dalším, ale to ale ve mně zůstává…..

P.S.: Neprozrazuji žádné tajemství, celé je to jen kompilace různých událostí

(foto archiv autora)

Sdílet na facebooku

Tweetnout

Odebírat články