Obrácení Ferdyše Pištory
Jen znalci vědí, že jde o divadelní hru Františka Langera o napraveném zlodějíčkovi, který při vloupání do bankéřovy vily náhodně zachrání před požárem jeho dvě děti a je díky tomu změněn jeho život natolik, že se stane pro své okolí nesnesitelným moralizujícím pedantem.
Hra se již téměř nehraje, ale popsaný slovní fenomén se implementoval do obecného jazyka pro situaci, kdy někdo, kdo je znám svými dlouhodobými a pevnými postoji v čemkoliv, se náhle obrátí a začne tvrdit úplný opak.
V běžném životě máme logickou tendenci pochybovat o upřímnosti podobného obratu daného jedince, neboť zvyk jest železnou košilí, jak praví staré české přísloví. Předmětný kajícník se stane nedůvěryhodným, okolo něj je našlapováno opatrně a s nejistotou, neboť nevíme, zda své obrácení myslel doopravdy nebo jde s větší pravděpodobností o nějaký další úhybný manévr.
Jeden z příkladů se odehrál po 2 dnech od napadení Ukrajiny armádou Ruské federace. President Miloš Zeman, který měl do té doby pro svého ruského kolegu jen slova úcty a servility, náhle prozřel a nazval jej šílencem. Jedinec, který v začátcích své presidentské mise chodil s ruskými družiníky slavit na ruskou ambasádu, abybyl následný den silně společensky indisponován nad korunovačními klenoty, pochopil, že Rusko je agresor, kterého je třeba zastavit. Pravda, pronesl, že se mýlil, nicméně opomněl zdůraznit svou dlouholetou roli při shazování úrovně českých i zahraničních bezpečnostních služeb, zpochybňování účasti ruských agentů na výbuchu muničního skladu a tvrzení, že novičok, oblíbené sedativum ruských špiónů, se vyráběl v České republice. Komu tím vším sloužil, je jasné všem a rovněž i to, že to jednoznačně nebyla Česká republika, v jejímž čele stojí/sedí.
Poslední šaškárnu se svým veletočem zahrál při deklarované dekoraci presidenta Zelenského nejvyšším českým vyznamenáním. To si opravdu myslí, že by tento President (psáno úmyslně s velkým P) přijal nabízenou poctu od někoho, kdo ještě týden před vpádem vojsk na jeho území žertoval o čučkařích ve zpravodajských službách USA, které již věděly, co se na jeho zem chystá? Opravdu si myslí, že pan Volodymyr Zelenskij prahne po podobných metálech? Nehledě na fakt, že ve Vladislavském sále v tu chvíli seděl i jeho „poradce“ Nejedlý, který ještě nedávno měl na svém mobilu podobiznu válečného zločince, ničícím jeho zem?
V lidském životě je to přehledné. Pokud žijete s někým, kdo vás celou dobu podráží, kdo místo solidního přístupu Vás shazuje a dělá z vás blbce, kdo lidově řečeno navíc zanáší….tak budete věřit, že když jej odkopnou jeho „přátelé“, tak se vrátí a sdělí, že to tentokrát s vámi myslí opravdu, ale opravdu upřímně?
Historie samozřejmě zná několik podobných zvratů. Třeba Šavel, který byl cestou do Damašku osloven Hospodinem s výtkou, proč jej pronásleduje, aby se pak z něj stal apoštol Pavel, jenž zasvětil svůj život Kristu. Nebo i jeho šéf týmu Petr, který svého Mistra rovněž zapřel, aby mu byl posléze oddán až do mučednické smrti . Ale to bylo dávno, moc dávno. U pana Miloše Zemana mám své pochybnosti…..
Radko, já zmíněné jedince na blogu i dnes neotvírám, anžto mne nezajímá, co píšou. A k Zemanovi – on se nesklonil, on byl skloněn okolnostmi. Jeho „omluva“ byla naprosto formální, z donucení, těžko mohl říci, že Putin dělá rozumnou věc. Meritorní pro mne je to, že jeho obrácení je plné falše. A že za ním jde půlka jeho voličů….no, možné to je, neznám průzkumy. Spíš si myslím, že pokud by došlo k nejhoršímu a ruský tank by přejel řeku Moravu, byly by ulice plny vítačů, v jejichž čele by jel jeden invalidní vozík. Tož asi tak.
🙂 Mám-li si vybrat, raději ať upřímný není.
Má smutný osud, ta naše hlava státu. Skončí jako Zápotocký, o němž víme, že měl odstávající uši, hrál na harmoniku a lhal o měnové reformě. Jinak nic.