Velmi bolestná smrt – střelit do břicha

Nacisti to dělali v koncentrácích, když se oběť vzpouzela jít pod oprátku. Jedna rána do břicha a odpor byl ten tam. A teď to vidíme v podání Rusů, navíc vůči nám.

Má ještě někdo dojem, že Rusové jsou naši slovanští bratři? Jsou mezi námi hrdinové a dobrovolníci, kteří pomáhají Ukrajině. Někdo přímo bojuje, někdo jen pomáhá humanitárně. To byl případ 49-letého Tomáše, který se snažil odvážet uprchlíky k nám do Evropy. Nepřežil. Jeho tělo bylo nalezeno v hromadném hrobě spolu s dalšími dvěma oběťmi. Jelikož v okolí v době jeho smrti působili jenom ruské jednotky, dá se předpokládat, kdo to udělal.

Jenže pan Tomáš měl dvě kulky v břiše. Oni ostatní dva byli střeleni do hlavy, což je smrt podstatně rychlejší a méně bolestivá. Rusové zjevně „trestají“ cizí státní příslušníky, kteří se rozhodnou Ukrajině pomoci. Byť jen humanitárně. A je úplně jedno, že to byl příslušní slovanského národa. Dodávám, právě tím hůře.

Myslete na to vy všichni, kdo stále vzhlížíte k Rusku jako ke spasiteli. Jak se k nám chovají a je jedno, že jim chcete lízat chodidla.

Lze namítnout, že pachatel není jednoznačně určen. Ano, to je pravda. Mohli to být i Ukrajinci. Sice proti tomu hovoří bojové okolnosti v době vraždy, ale i to, že u hrobu byla nastražena nástražná mina. To je oblíbená zákeřnost ruských jednotek při jejich ústupu. Nevím, proč by zrovna tohle měli Ukrajinci dělat na svém území, které zpětně dobyli.

Ale dobře, předpokládejme tedy, že to mohli udělat i Ukrajinci. Proč? Třeba se domnívali, že pan Tomáš pro Rusy špehoval a náležitě ho odměnili. Humanitárního pracovníka by zabíjeli těžko.

I na to myslete vy zastánci Ruska, až se někdy třeba s nějakými Ukrajinci potkáte. A pokud dostanete po papuli, tak se divit nebudu.

Sdílet na facebooku

Tweetnout

Odebírat články