Problematika znaleckých posudků ve zdravotnictví.
V souvislosti s aférou Dozimetr se opět objevuje podezření, že lékařské znalecké posudky, týkající se hlavního protagonisty skandálu, nejsou tak úplně v pořádku
Znalecký posudek bývá klíčovým dokumentem u podstatné části soudních sporů. Je třeba vědět, že soudce – tedy ten, který nakonec vysloví verdikt – není vzdělán v oboru, v němž tkví meritum soudního jednání. Z těchto důvodů se musí logicky spolehnout na znalecký posudek, který objasní podstatu problému a odpoví ve finále na otázky, které jsou pro rozhodnutí soudu klíčové.
Autor tohoto blogu pracoval necelých 20 let jako soudní znalec v oboru neurologie a zpracoval cca 200 znaleckých posudků. U některých bylo vše jasné od samého počátku a měl jsem za to, že se soudce chce jaksi „posichrovat“. Bylo však několik, které daly lidově řečeno zabrat, kde šlo o opravdu velké peníze při odškodnění, případně stanovení, jestli přítomná choroba mohla nějakým způsobem zapříčinit předmětné jednání posuzované osoby. U všech jsem však vždy pečlivě vážil každé slovo a posudek opakovaně přečetl, aby nebyl v budoucnu jakkoli zpochybněn. Po celou dobu své praxe mé posudky nebyly nikdy napadeny a vyvráceny. Otisk kulatého razítka nebyl jen ukončením někdy složité a pracné činnosti, ale i jisté uspokojení profesní cti.
Jsem si jist, že drtivá většina znalců to dělá stejně. Denně u nás proběhne jistě několik desítek soudních sporů, u nichž je znalecký posudek klíčovým dokumentem. Na veřejnost se dostanou jen ty, které se týkají známých „osobností“ a jejich stíhání.
Leckdo si pamatuje na nešťastnou událost ve Ždáru nad Sázavou, kde schizofrenička ubodala mladého muže. Veřejnost byla tehdy pobouřena jejím propuštěním do ambulantního sledování a léčby. (bližší zde), které dle laického mínění bylo nesprávným postupem. Známější je případ pražského podnikatele Romana Janouška, který v opilosti srazil svým Porsche Cayenne mladou ženu a chtěl ujet. Šaráda s jeho následným uvězněním, propuštěním ze zdravotních důvodů a následným opětovným uvězněním i přes znalecký posudek tzv. „znaleckého ústavu“ v Olomouci, který podepsalo 8 lékařů. Bližší opět zde.
Znalecké posudky v psychiatrii jsou dle mého jedny z nejobtížnějších. S jistou nadsázkou lze říci, že nikdo z nás není úplně normální. Určení, kdy je jistá odchylka od normy už nebezpečná pro svého nositele či jeho okolí, případně zda-li nejde o posuzované osoby o simulaci, je velmi těžké a složité, zvláště při vědomí, že udělené stigma může jedince na dlouhou dobu poškodit. Zde musí znalec postupovat velmi opatrně, de facto jako v minovém poli, aby neublížil a současně dle svých znalostí přesně určil stav.
Dne 26.6.2022 v pořadu 168 hodin mluvil pensionovaný důstojník Policie ČR o tom, že bývalý kumpán pana Redla pan Radovan Krejčíř (který tráví podzim a nejspíše i zimu svého života v jihoafrické věznici), měl svůj ceník za cinknuté posudky, jež jej měly vyvinit z trestního konání. Je silně pravděpodobné, že pan Redl tehdy tímto postupem uspěl. O to více zaráží, že i současný posudek ve světle sofistikované činnosti pana Redla nevedl znalkyni k přehodnocení některých zjištění. Řečeno drsně, pakliže řada politiků není schopna rozpoznat, že před nimi nesedí nesvéprávná osoba, ale jedinec s maniodepresivním stavem, je něco shnilého buď u zmíněných politiků, nebo ve znaleckém posudku. Je na soudci, aby určil, kdo má na dané situaci podíl.
Co se znalcem, u něhož se zjistí, že jeho posudek byl veden jiným úmyslem, než pravdivým zhodnocením situace? Jde o velmi obtížný problém, neboť je nutné prokázat, že jím vydaný znalecký posudek byl úmyslně zkreslen (dle mého případ Janoušek do této kategorie patří). V současné době je možnost postižení dvojího druhu – odebrání možnosti vykonávat znaleckou činnost, v jasných případech jde o trestný čin. Nejznámějším případem je postižení dvojice znalců Igora Farkaše a Radka Matlacha, kteří jsou známí z případu Kramný a rumburské zdravotní sestry, kdy bylo prokázáno, že znalci úmyslně zkreslili posudek.
Je třeba říci, že každý vydaný posudek pochybné kvality v mediálně známých případech výrazně sníží důvěryhodnost soudního systému v naší republice a občan nabude přesvědčení, že i toto zboží se dá koupit a záleží jen na ceně.
