Jak jsem si šel koupit varnou konev

Čas od času se stane, že člověk nechce, ale musí. Kafe mi doma ukapává z Primadonny, ale žena trvá na klasickém lógru (nejspíše z důvodů následného věštění), a tak bylo jest mi třeba navštívit prodejnu s elektrickými spotřebiči.

Předem se omlouvám milým čtenářům za tuto banalitu, ale život nejsou jen zásadní okamžiky, chvíle životních rozhodnutí na jeho osudových křižovatkách. Občas je nutno se pronudit ordinérností všedních dní.

„Slyšela jsem, že se u některých konvic dá nastavit i teplota, takže vyber raději tu“, vyprovázela mne odpůrkyně na mé výpravě, dobře vědouc, jak nesnáším podobné expedice do obchodů, kde – na rozdíl od socialismu – mají nepřeberný výběr všech různých značek, takže zpravidla podléhám trudnomyslnosti z nadbytku a moje vrozená nerozhodnost mi posléze ubírá drahocenné desítky minut života, které bych mohl strávit rozhodně příjemnější činností.

Nicméně skutečnost, že budu vybírat již ze selektrovaného sortimentu, mi dodala patřičné odvahy a tak jsem po chvíli hledání našel asi tři druhy konví, kde bylo možné nastavení teploty na požadovanou hodnotu. Jako správný vlastenec jsem zvolil českou značku a pln radosti ze splněného úkolu jsem se z džungle obchodního centra vydal zpět do našeho příbytku s tím, že si odpůrkyně bude moci uvařit svůj oblíbený lektvar a nebude spílat nefunkčnímu přístroji.

Můj přítel tvrdí, že návod na použití čte jen srab a moje děti vždy při podobném problému mačkají tak dlouho tlačítka, až se doberou správné funkce, nazývajíce toto intuicí. Mé synapse se však bohužel – na rozdíl od tvrzení profesora Hoeschla – nespojují tak rychle a radostně jako na jeho věkem vázaných grafech. V reálu to znamená, že tupě zírám na 4 tlačítka s vědomím, že bude problém si pamatovat, které bude první a které třeba třetí,  Teprve po cca 845. opakování bývám bezchybný.

Na rozdíl od svého přítele miluji návody. Považuji je za jistou odnož literární fantasie. Tak u konkrétní konvice byly pojmenovány části – trup byl A1, ucho A2 a ten špunt na otevření víka A3. Půl odstavce se autor věnoval principu uchopení konve (A2, nikdy A1 !) a otevřením víka pomocí špuntu A3 (tedy jen žádné násilí či šroubovák).  I knoflíky na zvýšení či snížení teploty popsané pro sichr písmeny B1-B5 byly jasné a zřetelné, Uprostřed ovládacího pultu bylo kolečko, které mělo ukazovat požadovanou teplotu. Z továrny byla nastavena na 85 stupňů.

Po zapnutí se ozvalo několik nadějných pípnutí a konev začala hřát, Zbývalo nastavit teplotu na 80 st. (zelený čaj) a vyčkat. Jenže chyba lávky – ať jsem mačkal, jak jsem mačkal, na displeji bylo stále 85 stupňů. Opět jsem prostudoval návod, hlavně dávat bacha, abych nezaměnil A1 za A2,  Nic. Konev jela svým tempem, došla k varu a plesknutím se vypla.

Po cca 20 minutách jsem přivolal odpůrkyni, abych jí vysvětlil, že A/ nemá dělat experimenty s novým typem tovaru, b/ nemá mne posílat do megamarketů, když ví, že trpím sociální fobií, C/ ať si ten krám zprovozní sama.  Přidal jsem ještě několik nelichotivých poznámek směrem k výrobci s tím, že tak nějak chápu, proč si odbojní Baskové zvolili totožný název.

Po 45 minutách bádání mi bylo sděleno, že jsem koupil nepochybně vadný výrobek a že mám zajít do krámu vrátit ten šmejd a pokusit se z nich získat zpět prachy. Kdo zažil, ví, jak to probíhá. Prodejce se tváří stejně přívětivě, jako když mu přejedete čistokrevného čokla, pak vám začne nabízet cokoli jiného ve stejné ceně. Teprve pro prokázání znalosti reklamačního řádu vám s odporem vydá zpět vaše zdaněné prachy.

Moje sestřička, které jsme po příchodu do práce sdělil důvody svého rozmrzení, mi poradila, ať se podívám na You tube, neboť tam prý je všechno. Bylo. Krásná konev, kouřící nad právě zalitým šálkem čehosi voňavého, s blikajícím displejem s navolenou teplotou. Naštěstí je ordinace oddělena od čekárny dveřmi se zvukovou isolací, jinak by nejspíše čekající nemocní pomalu opustili tento prostor s vědomím, že od podobného hulváta a sprosťáka je rizikem si nechat  i zalepit flastrem ranku na ruce.

Znáte film Osvícení? Jak tam pobíhá Jack Nicholson po opuštěném zimním středisku a zešílí? Tak nějak to bylo do doby, než jsem byl rovněž osvícen. Uchopil jsem  předmětnou konev ten den asi po 125 do ruky a pomalu jsem se pokusil místo, kde měla blikat LEDka, zblízka prohlédnout, A pak mne napadlo, jestli ona není nějak vadná …. no a juž všichni tuší konec. LEDka byla přelepená naprosto dokonale papírovým kolečkem stejných rozměrů a po chvili zápasu se dala sundat. Pod ní na mne samozřejmě škodolibě blikal údaj o teplotě.

Představa, že mi totéž provede příslušný pracovník prodejny a pak na mne pohlédne stejně, jako my všichni na jedince, který se při testu inteligence snaží napasovat trojúhelník do čtverce, mi vyvolala celotělový třes a rychlý vstup do komůrky, kam musíme čas od času všichni.

Doma jsem byl přivítán stejně, jako úspěšný francouzský polní maršál, který provedl nečekaný výpad a zcela zničil nepřítele. Přesto zůstal jistý osten pochybností, Zítra jdu totiž kupovat skládací žebřík.

 

Loading

Subscribe
Upozornit na
guest

20 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Alejandro Azamedo
2 let před

Až mi smíchem ukáply slzy když jsem to četl a představoval si to, děkuji 🤣

Jiří Hodonský
Jiří Hodonský
2 let před

Dobrý večer pane doktore,
rád bych Vám touto cestou poděkoval za zpříjemnění několika večerů nad Vašimi příspěvky. U tohoto článku jsem smíchy slzel asi 5 minut a to nebyl první. Ještě jednou děkuji a prosím pokračujte.

Sona Bulbeck
2 let před

Dakujem,Tome,moc som sa pobavila…ked som musela,zvladla som instalaciu laptopu aj tlaciarne v anglictine,ale rozhodne nie su manualy moje hobby…a s dialkovymi ovladacmi v hoteloch som uplne beznadejna🤩

Jana Melišová
Jana Melišová
2 let před

Tak ja čítam návody a riadim sa väčšinou, keď niečo neviem pri spotrebných predmetoch, podľa nich, ale môj manžel ich začne čítať ale nedočíta … nasleduje scenár: pokus-omyl. Kedysi ma to rozčuľovalo a teraz sa tomu smejem.

Michaela Klímová
2 let před

Sorry jako, ale kdo z principu odmítá návody, je už to pak jeho boj. S výrobkem, časem i buddhismem ;))

Hana
Hana
2 let před

Tohle čtení mi vlilo radost a energii do žil. Jste hrdina. Na taková území svého manžela nikdy neposílám. 👍
Je přeborníkem na knihy, mapy a průvodce a v tom je skutečný mistr v mnoha zemích a jazycích. Nedávno nad ním spínali ruce prodavači v Globetrottel v Drážďanech. Naučil je znát jejich sortiment, donutil je prolézt sklady a vysvětlil jim, že jistě nebude problém nalézt jednoho průvodce. Nakonec ho našli, manžel je vytrvalý. Je také přeborníkem na nákup vína. Ale to je jiný příběh.😀

Hana
Hana
2 let před

😀Jistě. Děkuji.

Vladimír T. Gottwald
2 let před
Reply to  Hana

Bravo!!!
🙂
Děkuju, Hanýžko, termín Globetrottel zařadím do svého slovníku německých neologismů, hned vedle wunderschrecklich.

Hana
Hana
2 let před

Chybička se vloudila.😊 Omlouvám se, je to kvalitní obchod. Nic proti nim.

Hana
Hana
2 let před

Milý Tomáši, to je laskavé. Já se těším na zprávy o nákupu žebříku. To vůbec není snadná věc. Tak držím palce.

Vladimír T. Gottwald
2 let před
Reply to  Hana

Není zač se omlouvat, mně se to moc líbí – ať je to úmyslné či nikoli.
😉

Michaela Klímová
2 let před

🙂 Pracně jsem sháněla řemeslníka, který by odstranil rouru po starých kamnech neesteticky trčící ze zdi v koupelně. Několik jich to odmítlo s odkazem na kolegu s přesnější specializací. Když konečně dorazil ten správně zaměřený klempíř, chytil rouru do ruky a lehce ji ze zdi vytáhl.
Nechtěl zaplatit, ani za cestu. Ani kafe nechtěl.
Nechtěl ode mě vůbec nic….
;))

Michaela Klímová
2 let před

Byl jen trochu v šoku. 😉

Vladimír T. Gottwald
2 let před

Děkuju, Tome, za výstižný popis souboje se zařízeními, jež jsou označena zhusta údajně intuitivními označeními, s nimiž si má intuice neporadí.
😀

Vladimír T. Gottwald
2 let před

😀

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial