Znalecké posudky v medicíně jako never ending story

Poslední dobou přibývá dokladů, že znalecká činnost v českém soudnictví je v tragickém stavu. Není spolehlivější způsob, jak zpochybnit důvěru v českou justici.

Jednání u obvodního soudu Prahy 6 o předčasném propuštění z výkonu trestu pražského lobbisty Romana Janouška konstatovalo, že znalecké posudky o jeho zdravotním stavu byly přinejmenším účelové.  Panu Janouškovi byl opakovaně odložen výkon trestu 4,5 roku za to, že opilý srazil svým autem ženu, od místa nehody ujížděl, až byl dostižen Policií ČR.  Už jen samotná překvalifikace tohoto činu z pokusu o vraždu na trestný čin ublížení na zdraví byla pro něj velmi laskavá a každý jen trochu myslící jedinec by za to poděkoval. Bližší zde

Pan Janoušek opakovaně dokládal závěry znaleckých posudků, v nichž byl hodnocen jako jedinec krátce před odchodem z tohoto světa. Tragickým faktem zůstává, že se pod tento závěr podepsalo i 8 /slovy osm/ znalců tzv. znaleckého ústavu FN Olomouc, a to přesto, že ani jeden z nich pana Janouška osobně nevyšetřil. Jde o elementární požadavek každého znaleckého posudku, který – pokud osobní vyšetření jmenovaného neobsahuje – lze nazvat s klidným svědomím šmejdem, výtvorem bez ceny. Navíc, případ pana Janouška byl a doposud je mediálně hodně sledovaný, tím spíše byl měl znalec, který si zakládá na své pověsti, být ve svých závěrech velmi důsledný a poctivý. Kulaté razítko se jménem je či spíše by mělo být pečetí kvality a cti daného znalce.

To, že předseda senátu OS pro Prahu 6 nechal pana Janouška ve vězení, bylo možná dáno i tím, že byl konfrontován zmíněnými znaleckými posudky a skutečností, že tento zdravotně devastovaný jedinec jezdí na kole v 30 stupňových vedrech či sjíždí alpské sjezdovky. I nezaujatý laik by našel v těchto dvou skutečnostech rozpor.

Dne 3.8.2022 přinesla média další případ, kdy znalec v oboru psychiatrie psal své posudky o umístění psychicky nemocných v detenčních ústavech bez toho, aby jmenované vyšetřil. Představa, že se člověk neprávem ocitne na uzavřeném psychiatrickém oddělení jen s podezřením na duševní chorobu (kterou může imitovat somatické onemocnění, metabolický problém atd.), je děsivá. Každý si umí představit, co to pro nemocného a jeho rodinu znamená. Média uvedla, že těchto „kvalitních“ posudků od předmětného „znalce“ byly desítky.

Co vede znalce v oboru, aby odváděli zřetelně nekvalitní práci? V současné době je odměna za znaleckou činnost 350,- Kč/hod. Jistě, není to úplně malá částka, nicméně je nutné si uvědomit, že většina znalců tuto činnost provádí ve svém volném čase, o víkendech atd., takže kupříkladu jedna sobota od rána do večera přinese znalci 3500,- Kč brutto. Je nutné si uvědomit, že znalec do posudku vkládá (či měl by vložit), své bohaté znalosti z praxe, z odborné literatury, což je faktická přidaná hodnota, která se nedá získat během pár let. Z tohoto pohledu je na pováženou, je-li tato částka dostačující. Pak se může stát, že znalec nadhodnotí čas, který posudku věnoval a výsledkem je výše popsaný systém „produkce“ posudků, aniž by byl posuzovaný jedinec vyšetřen (což je poměrně náročná činnost, zejména u psychicky nemocných).

Je třeba vyčistit popsaný Augiášův chlív. Soudci by měli trvat na základní podmínce – tedy jednoznačného popisu vyšetření posuzovaného jedince znalcem. Navrhované přezkušování znalců je dle mého problematické (kdo bude posuzovat jejich kvalitu – nějaká komise? kdo v ní bude zasedat? jaká budou kritéria? atd. ).  Eliminace těch znalců, kteří opakovaně tento požadavek nedodržují, konfrontace s jiným znalcem, před nímž musí ten první zcela jednoznačně obhájit svůj postoj, který bude podpořen pevnou argumentací.

Jen tyto změny mohou zvrátit současný tragický stav znalců v oboru lékařství

Pozn. 1.  Nevyjadřuji se ke znaleckým posudkům v jiných oborech.

Pozn. 2. Autor článku pracoval 20 let jako znalec v oboru lékařství – neurologie.

Sdílet na facebooku

Tweetnout

Odebírat články