Nová Katyň

V oblasti města Izjum byly nalezeny hromadné hroby ukrajinských občanů, někdy i celých rodin včetně dětí. Některé oběti měly svázané ruce, případně provaz na krku. Další ukázky denacifikace?

A dle odhadů expertů bude podobných míst více při postupu ukrajinské armády nejspíše přibývat. Vzdor tvrzení ruských představitelů, že útoky její armády cílí pouze a jen na vojenské cíle s vyloučením civilních obětí, jsou doklady o cíleném vraždění doslova vytahovány na světlo. Do místa nálezu míří mezinárodní komise, která bude nestranně zkoumat exhumované mrtvoly. Nechci planě předvídat, ale lze tušit, že jen těžko bude závěr expertů, že jde o jedince, kteří zemřeli na spalničky či dopravní nehody.

V roce 1940 bylo Stalinem, Berijou a dalšími z ÚV KSSS rozhodnuto o likvidaci polských zajatců, což byli důstojníci a příslušníci polské inteligence. Týž rok bylo odhadem zavražděno cca 22 tisíc zajatců, přičemž dodnes nebyla  nalezena všechna místa hromadných poprav, protože účastníci této „speciální vojenské operace“ jsou již po smrti a své svědectví si vzali do hrobu.

I když se tehdejší představitelé CCCP snažili hodit vinu za tento bezprecedentní masakr na nacistické Německo, bylo od začátku  jasné, kdo byl pachatelem. Stalin dlouho mlžil, kde se zajatci nacházejí, jednou byli na cestě domů, jindy za polárním kruhem atd.. Přesto vzhledem k poválečné situaci a nutnosti odsoudit nacistické pohlaváry, byl „případ Katyň“ jaksi upozaděn, polský generál Sikorski, který chtěl Katyňský masakr řešit,  zahynul za podezřelných okolností při letecké nehodě. Teprve tehdejší president Gorbačov umožnil nahlédnout do archívů a tak sdělit dávno tušené či jisté, kdo je pachatelem. Dodnes je však podstatná část občanů Ruska přesvědčena, že to vše spáchalo nacistické Německo. Ruské archivy se opět uzavřely.

Rok 2022. S tím, jak Ukrajina dobývá zpět své území, budou bezpochyby nalézány hromadné hroby, v nichž neleží jen povraždění zajatci, ale i civilisté, kteří – snad z naivity, nedostatku historické zkušenosti či nemohoucnosti – uvěřili válečnému zločinci, že se jim nic nestane a včas neutekli. Na rozdíl od události 81 let staré nebudou žádné pochyby, kdo za tím stojí. Ruská propaganda bude zpočátku zpochybňovat, jestli je to vůbec pravda (možná i za přispění některých našich bývalých vysokých představitelů, kteří považuijí mrtvé na ulicích za herce), poté připustí, že mrtví opravdu existují, ale spáchali to sani Ukrajinci, aby to pak mohli „hodit“ na mírumilovnou okupační armádu. A možná za mnoho let některý ruský představitel řekne pravdu, že hordy sibiřských primitivů či naverbovaných vrahů z ruských věznic urvaných z řetězu, se chovalo dle jejich naturelu.

Ti skuteční pachatelé, stejně jako v případě Katyň, z toho vyjdou bez trestu. A možná se dočkáme, že stejně jako v případě soudruha Blochina, který osobně zastřelil ranou do týla 7000 polských zajatců v Katyni, budou mít své místo posledního odpočinku na Donském hřbitově s krásným náhrobkem a vyznamenání „Stuhou cti“.

Sdílet na facebooku

Tweetnout

Odebírat články