Nemůžu uvěřit, že se o tom ještě pořád musíme bavit
V jednom z posledních kázání prof. Halíka, které teď moderně poslouchám na své podcastové appce, se Ježíš ptá: „Nalezne Syn člověka víru na zemi, až přijde?“ A profesor Halík s poukazem na klesající počty v řadách kostelů poznamenává, že Syn člověka možná nenalezne takovou víru, jakou si představujeme dnes, čili někdy vyprázdněné opakování náboženských frází, ale s nadějí nadnáší, že možná nalezne jinou víru: žitou, skutečnou víru, které si i já dnes všímám u lidí, kteří by sami sebe označili za ateisty, přestože je na první pohled i takovému laikovi, jako jsem já, jasné, že jsou naplněni Duchem svatým.
Ona ta vyprázdněnost kostelů není čistě náhodná. V těhotenství jsem plná vděčnosti také uskutečnila takovou myšlenku, že přijdu poděkovat i do chrámu. Bohužel to bylo v době Mše svaté, a tak jsem si vyslechla i celkem standardní kázání, vyprázdněné, plné frází, nechybělo tomu nic, ani infantilní příběh na konci, který by mi připadal nedostatečný i do hodin náboženství pro pomalejší děti. (Samozřejmě chápu, že i špatný kněz je služebník něčeho vyššího, kvůli čemu by mělo stát za to kostely navštěvovat – ale když ono to nejde moc vydržet.)
Ještě horší než intelektuální strádání je stavění hadrových panáků a boje s nimi. Jako každá entita, která umírá, hledá i dnešní „tradiční církev“ nepřátele vně sebe samé, a nachází je v progresivistech, gayích a lesbách. Ačkoliv bych možná dala dohromady nějakou definici termínu progresivista, lámu si hlavu s tím, koho tím konkrétně označit. Asi to budu já, když bych si přála uzákonit to, čemu dnes říkáme manželství pro všechny. Přijde mi skoro nepatřičné uvádět důvody, proč jsem toho zastáncem, protože jsou prostě do očí bijící, protože podle mě by bylo vhodné přestat nahlížet na gaye a lesby jako na občany druhé kategorie. Přijde mi neuvěřitelné, že je stále potřeba říkat, „vy, homosexuálové, máte své místo v naší společnosti,“ protože to implikuje, že by to někdo mohl vidět jinak. Jenže skutečně existují lidé, kteří to vidí jinak. Většinou spíš maskují svoji homofobii za svou víru či konzervatismus.
„Můj názor na homosexuální praktiky vychází z Bible, podle které je to hřích,“ řeknou třeba. A co jsou to ty praktiky? Je to sex, protože doslova všechny ostatní „praktiky“ mají gayové a lesby společné s heterosexuály. Je tedy to, co my ostatní toužíme provozovat mezi sebou, heterosexuální praktikou? Ale nikdo tak tomu neříká. Zkusím to večer navrhnout svému manželovi, ale po slově praktika ho nejspíš přejde chuť. Až budete příště opakovat tento názor, zkuste říct „homosexuální styk je podle mě hřích.“ Zní to mnohem lépe. Snáze tím odkryjete, co vám skutečně vadí.
Každopádně by se zdálo, že pro zastánce takových názorů se nabízí snadná rada: pokud vám vaše náboženství zapovídá homosexuální styk, tak ho prostě neprovozujte. Úplně optimální to není, protože i ve vašich řadách se nachází mnoho gayů a leseb, které v současné atmosféře nikdy neprojdou coming outem, budou lhát sami sobě i svým manželům a manželkám a dětem a nejspíš nebudou nikdy skutečně šťastní. Řada z nich to vyřeší tak, jako generace před nimi, a stane se kněžími, což je, myslím, ideální. Nepřiznaná nenávist ke své přirozenosti může být velmi silným motorem pro další zuřivou evangelizaci.
Nedávno jsem se seznámila s jedním lesbickým párem, Pavlou a Týnou. Jsou zasnoubené, ale rodina Týny, přestože svou dceru miluje, odmítá její stav brát na vědomí – z náboženských důvodů. Na to mají jistě právo. Možná, že tyto dvě ženy budou mít zbytek společného života stejně šťastný a spokojený, jako byl jeho začátek. Možná, že spolu dokonce vychovají někoho tak mimořádného, jako je finská premiérka Sanna Marin, která také vyrůstala se dvěma lesbickými matkami. Každopádně, pokud se náboženská situace v rodině nezmění, toto vnouče asi nikdy nepozná babičku s dědou z jedné strany. Pavla mi řekla: „Mrzí mě, že to takhle je. Ale jestli je na mně něco svaté, je to moje láska pro Týnu.“
Možná, že Syn člověka najde na zemi víru, až přijde. Ale jinou, než si myslíme.
Křesťanský výklad konceptu hříchu pochází od Augustina z Hippa a byl stvrzen pozdějšími koncily. Není tedy definován přímo Biblí. Proto je také v judaismu odlišný. Už v své době (4. – 5. století) měl Augustin odpůrce například v Pelagiánech.
Nedávno jsem zhlédl pořad 13. komnata herce Marcela Vašinky z roku 2010. Pojetí 12 let starého dokumentu mně připadalo už poněkud zastaralé. Co teprve Bible, jejíž texty byly zafixovány už ve 4. století?
Děkuji, Lubomíre. Nezlobte se, ale i když tento článek byl evidentně inspirován naší nedávnou výměnou, myslím, že za sebe jsem už řekla vše.
Dovolím si nesouhlasit s jednou věcí, která je ve Vašem článku i v diskuzních příspěvcích. Podle toho to vypadá, jako kdyby šlo o střet církve s homosexuály. Nemyslím si to. Domnívám se, že jde o střet generační a nikoliv jakýsi střet víry. Generační střet totiž probíhá i v církvích, včetně té katolická. Ona vyprázdněnost kostelů je jak kde, zrovna v regionu kde žiju to tak není. Stejně tak není farář jako farář a všechna kazáni nejsou stejná. I věci v církvi se mění, i když velmi pomalu. Máte ale pocit, že třeba v politice nebo u veřejnosti to jde se… Číst vice »
K onomu stretu cirkve s homosexualy dochazi podle meho nazoru (a ctu v 5 jazycich) skutecne jenom ve Vychodni Evrope…..
„Mrzí mě, že to takhle je. Ale jestli je na mně něco svaté, je to moje láska pro Týnu.“ To hovoří za vše.
Děkuji Radko, toho Čapka si najdu!
Dokud je „nesouhlas s Prague Pride“ „polehčující okolností“, pořád ještě musíme. 🙂
Dobrý den, díky za komentář, na co narážíte? Nic se mi nevybavuje.
Jen na trend, kterého jsem si všimla. „Mám přátele homosexuály, nic proti nim nemám, jsou v pohodě, oni ani nesouhlasí s Prague Pride“… Mám pocit, že si to protiřečí.
Míšo, znám 3 homosexuály ze svého okolí a shodou okolností se nikdy Prague Pride nezúčastnili a ani nechtějí. Žijí si svůj život, ví to o nich nejbližší okolí a oni nemají potřebu to vytrubovat kdesi v pražských ulicích. Mně ten pražský karneval připadá trochu zbytečný a možná i trochu kontraproduktivní
Je jejich. Někdo se zkušeností, kterou nemáme, ho možná potřeboval. Musíme ho hodnotit…?
Asi ne, máš pravdu. Mám to od nich, že je jim festival lhostejný, Když jsem je poslouchal, mám stejný pocit.
Ano, díky za vysvětlení. Ještě jsem zapomněla na ten všeobecně rozšířený fenomén, že všichni mají spoustu přátel-gayů a leseb, kteří Pride odmítají a o manželství pro všechny neusilují. Dobrá připomínka.
Adelko, diky za clanek a vlastne i prispevky, krome toho pane Stejskalova, Trcalek ma ve svych satirickych polemikach hodne pravdy, ale to uz se nikdy nezmeni. Ono: mam pratele homo a ti by se pruvodu nikdy nezucastnili, je stejne, jako mam kamarada Zida, cernocha a podobne. Jedine, co mohu rici je, ze se nezucastnuji zadnych pruvodu, demonstraci a protestu, mohu je podprit financne, ale mam klaustrofobii jiz z prvomajovych pruvodu v CSSR. Chodim tancovat na zdejsi namesti, pokazde neco jineho, salsa, Lindy hop a na veku nezalezi, jen to stejne ceske: proc to chteji mit potvrzene manzelstvim (duchod urcite) a… Číst vice »
Dnes ráno jsem poslouchal Tomáše Halíka a příběh celníka Zachea. Je známý a není třeba jej opakovat. A tak si říkám, ke komu by Kristus šel dnes na večeři. Ke kardinálu Dukovi? Aby se od něj dozvěděl, že ideální rodina je otec živitel a matka je stvořena pro práci u plotny a rození dětí? (jeho projev kdysi u nás v Ostravě v katedrále). Asi těžko. Možná, že by ani nešel do dalších chrámů, kde se přežvykuje evangelium, aniž by mu bylo porozuměno. Spíše by zašel k někomu, kdo je v našich očích lůzr, sociální odpad. Je to pořád stejné, jako… Číst vice »
Díky!
Citim potrebu vyslovit dik, pomalu se to i v CR lepsi, osveta proti zastaralym nazorum je nutna! Jak se dozvidame denne z online problematiky s Incels, incest v USA a diky cirkevnim fanatikum i rust Qanon….. o tech se jeste v CR moc nevi a nepise.
Vystihla jste to přesně. Odpůrci za tím vidí pouze sexuální praktiku, která se jim hnusí (když vidím dva líbající se muže…), nikoliv vztah, tedy podstatu. Vnímají to přes pocity, v tomto případě negativní, pro které pak hledají vysvětlení podle svého naturelu (věřící), což je asi přirozené. Jenže vztah opravdu není jen souložení…
Ano, máte pravdu. Té katolické posedlosti sexem si všímám už dlouho. V Americe to jako obvykle dotáhli do dokonalosti s těmi až úchylnými purity balls, ale i u nás jsem si svého času ve spolču užila mnoha hodin na téma předmanželské čistoty. Stačí otevřít jakýkoliv výtisk Milujte se! nebo In (pro neznalé se jedná o časopisy pro křesťanskou mládež) – to je teprve fantasmagorie. Články o vyléčení z homosexuality a podobně.
Je mi strašně líto mladých leseb a gayů v církvi.
Pokud je církev sama nemocná a neléčí si své fobie a současně tím šikanuje gaye, tak se sama stará, aby oni začali hledat boha jinde, než u nich v kostele – tak bude mít stále méně „abonentů“. Já jsem tu šikanu (odhánění zlým slovem) na vlastní kůži nezažil, ale jen proto, že k této menšině nepatřím. Přesto si všímám a vnímám to taky. Líto Vám jich být nemusí. Existuje pravidlo: kde mě nechtějí, tam nechodím. Mi je spíše líto církve 🙂. I když lítost není dobrá emoce (pochopení stavu věcí je lepší řešení). To se mi to kecá, když jsem… Číst vice »
bez výhrad souhlasím s autorem, ale zaujalo mne také, co si teď vlastně představujeme pod slovem věřit?
Co přesně má pan profesor na mysli, a konec konců i my, když říkáme: mám, či nemám víru?
Troufám si poznamenat malou inspiraci..možná se jedná o osobní vztah k Duchovnu, pak bude u každého na jiném stupni v jiné formě, jaký potom má význam diskuze, zda-li Ježíš nalezne, či nenalezne víru, až dorazí? Podle mne tedy, otázka, zda máme dostatečnou víru, je stejně nesmyslná, jako v době představ o placatosti Země: „co je na konci světa?“
Začátek ? 🙂 (I don’t no)
Ano, mami, když o tom napíšeš článek, ráda si ho přečtu!
Děkuji za přečtení <3
Podle mě nalezne spoustu víry, kterou se v případě Ježíše myslí křesťanská víra. Za jeho pozemského života žilo na Zemi asi 200 mil. lidí, zatímco nyní 8 miliard, z nichž téměř 2,5 miliardy se hlásí ke křesťanské víře.
Krásné počtení… ony i ty tradiční církve mohou přežít, pokud pochopí, že od narození Našeho Pána uběhlo dva tisíce let , a stejně jako on se místo tupého kamenování dokázal ptát…
dokážeme i my méně soudit….